Co je BMI, jak se počítá a co znamená pro vaše zdraví?

Pokud si pořídíte chytrou váhu, pak jednou z hodnot, kterou vám bude zobrazovat s ní spojená aplikace v telefonu, je index tělesné hmotnosti – anglicky body mass index, obvykle označovaný zkratkou BMI. Tento údaj zobrazují i další některé fitness aplikace, které mají informace o vaší hmotnosti a výšce. Jak se BMI počítá a co jeho hodnota vypovídá o vašem zdraví? Na to odpovíme v tomto článku.

Index tělesné hmotnosti si můžete spočítat sami – není to nic složitého, ostatně uvidíte níže, až si rozebereme vzoreček. V našich e-shopech můžete pořídit chytré váhy Xiaomi Mi Smart Scale 2 a Xiaomi Mi Body Composition Scale 2, které ho vypočítají automaticky při každém vážení. V aplikaci pro mobilní telefony pak můžete sledovat vývoj této hodnoty v průběhu času.

Co je BMI?

Hodnota indexu tělesné hmotnosti vychází z hmotnosti (váhy) a výšky člověka. Je definována jako podíl tělesné hmotnosti a čtverce tělesné výšky. Zjednodušeně řečeno odráží fakt, že například stokilový člověk s výškou 200 centimetrů bude „méně obézní“ než stejně těžká osoba s výškou 160 centimetrů.

Na základě hodnoty indexu tělesné hmotnosti lze člověka zařadit do čtyř základních kategorií, odrážejících jeho stav: podváha (BMI pod 18,5), normální váha (18,5 až 24,9), nadváha (25 až 29,9) a obezita (30 a více).

Pokud se BMI používá k předpovědi zdravotního stavu jednotlivce, má určitá omezení, kvůli nimž může být méně užitečné než některé další alternativy. Platí to zejména pro osoby s abdominální obezitou (s ukládáním tuku ve viscerální oblasti), malým vzrůstem nebo neobvykle vysokou svalovou hmotou.

Okénko do historie

Základy BMI vymyslel belgický astronom, matematik, statistik a sociolog Adolphe Quetelet mezi lety 1830 a 1850, když rozvíjel obor, který nazýval „sociální fyzika“. Moderní termín „index tělesné hmotnosti“, udávaný jako poměr tělesné hmotnosti a čtverce výšky člověka, byl poprvé použit ve článku Ancela Keyse publikovaného v červenci 1972 v časopise Journal of Chronic Diseases.

V tomto článku Keys označil BMI, jako „pokud ne zcela vyhovující, tak alespoň stejně dobré jako jakýkoli jiný index relativní hmotnosti coby ukazatel relativní obezity“. Zájem o ukazatel, který měří tělesný tuk, přišel s pozorovaným nárůstem obezity v prosperujících západních společnostech.

Keys výslovně posoudil BMI jako vhodný pro populační studie a nevhodný pro individuální hodnocení. Přesto se díky své jednoduchosti začalo hojně využívat pro předběžnou diagnostiku. V praxi však mohou být užitečnější další ukazatele – například obvod pasu.

Zjednodušeně se dá říci, že hodnota BMI poskytuje základní informaci o míře tloušťky nebo štíhlosti člověka. Není však jednoznačným ukazatelem – například sportovci s vysokým poměrem svalů mohou vykazovat vysoké hodnoty indexu tělesné hmotnosti, ačkoli je ani zdaleka nemůžeme označit jako obézní.

Kategorie BMI

V první kapitole jsme vám představili rozdělení do čtyř základních kategorií. Ty se však ještě dále dělí. Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje BMI dospělých nižší než 18,5 za podváhu, která může znamenat podvýživu, poruchu příjmu potravy nebo jiné zdravotní problémy, zatímco hodnota vyšší než 25 je považována za nadváhu a 30 a více za obezitu.

• méně než 16,0 – podváha (těžká hubenost)
• 16,0 až 16,9 – podváha (střední hubenost)
• 17,0 až 18,4 – podváha (mírná hubenost)
• 18,5 až 24,9 – normální váha
• 25,0 až 29,9 – nadváha
• 30,0 až 34,9 – obezita 1. stupně
• 35,0 až 39,9 – obezita 2. stupně
• více než 40,0 – obezita 3. stupně

Na tomto místě je vhodné podotknout, že u dětí se index tělesné hmotnosti používá odlišně. Vypočítává se stejným způsobem jako u dospělých, ale pak se porovnává s typickými hodnotami pro ostatní děti stejného věku. Nepoužívají se tedy pevně dané hranice, uvedené v seznamu výše.

Jak se počítá index tělesné hmotnosti?

Vzoreček pro výpočet indexu je velmi jednoduchý: hmotnost v kilogramech se vydělí výškou v metrech umocněnou na druhou (hmotnost/výška²). Ukažme si to na příkladu 187 cm vysokého člověka vážícího 100 kilogramů. Když dosadíme tyto hodnoty do vzorce, dostaneme 100/1,87²=100/3,4969=28,6.

Pro zajímavost: profesor numerické analýzy na Oxfordské univerzitě Nick Trefethen navrhl nový vzorec pro výpočet indexu tělesné hmotnosti, který zohledňuje zkreslení tradičního vzorce pro nižší a vyšší jedince. Jeho vzoreček vypadá takto: 1,3×(hmotnost/výška^2,5). V takovém případě by stokilový člověk s výškou 1,87 metrů měl BMI 27,2.

Vypovídá BMI něco o vašem zdraví?

Studie publikovaná v roce 2005 v časopise Journal of the American Medical Association (JAMA) ukázala, že lidé s nadváhou mají podobnou úmrtnost jako lidé s normální hmotností, zatímco lidé s podváhou a obezitou vykazují vyšší úmrtnost.

Studie publikovaná časopisem The Lancet v roce 2009, které se zúčastnilo 900 000 dospělých osob, ukázala, že lidé s nadváhou i podváhou měli vyšší úmrtnost než lidé s normální hmotností. Výsledky odhalily, že optimální BMI se pohybuje v rozmezí 22,5-25,0.

Další studie ukázala, že BMI koreluje s procentem tělesného tuku. Zároveň však uvedla, že dle definice obezity podle tělesného tuku bylo obézních 50 % mužů a 62 % žen, zatímco podle indexu tělesné hmotnosti bylo obézních pouze 21 % mužů a 31 % žen. To znamená, že BMI podhodnocuje počet obézních osob.

Studie z roku 2010, která sledovala 11 000 osob po dobu až osmi let, došla k závěru, že BMI není dobrým měřítkem rizika srdečního infarktu, mrtvice nebo úmrtí. Jako lepší měřítko byl shledán poměr obvodu pasu k výšce. Další studie z roku 2011, která sledovala 60 000 účastníků po dobu až 13 let, zjistila, že poměr obvodu pasu k výšce boků je lepším prediktorem úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční.

Index tělesné hmotnosti není vždy nejlepším měřítkem

Na úrovni populace se BMI používá k určení míry rizika nemocnosti (rizika onemocnění) a úmrtnosti (míry úmrtnosti). Rozdíly v BMI mezi jednotlivými dospělými osobami stejného věku a pohlaví jsou obvykle způsobeny tělesným tukem, nicméně z tohoto pravidla existuje mnoho výjimek, a proto údaj o BMI nemusí být vždy přesný.

Výpočty nadhodnocují množství tělesného tuku pro kulturisty, u některých výkonných sportovců a těhotných žen. Naopak podhodnocují množství tělesného tuku u starší osoby a lidi s tělesným postižením, kteří nemohou chodit a mohou vykazovat úbytek svalové hmoty.

Obecně platí, že čím více tuku v těle máte, tím větším zdravotním rizikům čelíte. Hodnota BMI však nedokáže rozlišit mezi tělesným tukem a svalovou hmotou. Kromě toho má tendenci nadhodnocovat obezitu u nižších osob a podhodnocovat ji u osob vyšších. Proto by se tato metoda neměla používat jako vodítko u dospělých, kteří jsou velmi nízcí (méně než 150 cm) nebo velmi vysocí (více než 190 cm).

Současné definice nadváhy nebo obezity vycházely převážně z bělošské populace. Složení těla, včetně procenta tělesného tuku nebo množství svalové hmoty, se však může lišit podle rasy a etnické skupiny. BMI tak může pomoci předpovědět zdravotní stav u bělochů, ale u lidí z jiných rasových a etnických skupin může být méně přesné.

Zdravotní rizika příliš vysokých/nízkých hodnot

Pokud máte nadváhu (BMI vyšší než 25 kg/m²) a jste fyzicky neaktivní, může se u vás vyvinout:

• kardiovaskulární onemocnění
• onemocnění žlučníku
• vysoký krevní tlak (hypertenze)
• cukrovku 2. typu
• osteoartróza
• některé typy rakoviny, jako je rakovina tlustého střeva a prsu
• deprese a další duševní poruchy

Pokud trpíte podváhou (BMI nižší než 18,5 kg/m²), můžete trpět podvýživou a ohrožuje vás:

• zhoršená funkce imunitního systému
• onemocnění dýchacích cest
• onemocnění trávicího ústrojí
• rakovina
• osteoporóza.

Jak tedy vyplývá z výše uvedených informací: BMI není jednoznačným ukazatelem. Důležitější, než aktuální hodnota je sledování trendu, tedy zda číslo roste, nebo klesá. Z toho pak lze usuzovat, zda se váš stav v tomto směru zlepšuje, nebo zhoršuje.

Sledujete svůj index tělesné hmotnosti?