Honor 200 Lite recenze: pro milovníky selfie

Společnost Honor zažívá na evropských trzích renesanci a vedle TOP modelů a jejich podstatně dostupnějších odvozenin by jí k dalšímu růstu měl čím dál častěji pomáhat i dostupnější kousky jiných řad. Touto, do budoucna velmi důležitou, řadu aktuálně tvoří telefony Honor 200. Naše recenze se pak zaměří na nejdostupnější model v podobě smartphonu Honor 200 Lite. Jaký verdikt si novinka vyslouží se tak dočtete na následujících řádcích.

Obsah recenze Honor 200 Lite

• Honor 200 Lite a obsah balení
• Honor 200 Lite a jeho konstrukce a design
  • Čtečka otisků prstů
• Displej Honor 200 Lite
• Hardwarová výbava Honor 200 Lite
• Honor 200 Lite – testy výkonu
  • AnTuTu Benchmark
  • 3D Mark
  • Geekbench 6
• Operační systém a optimalizace
• Předinstalované aplikace
• Konektivita a určování polohy
• Baterie a nabíjení
• Zvukový projev Honor 200 Lite
• Fotoaparát Honor 200 Lite
  • Jak fotí Honor 200 Lite?
  • Ukázkové snímky a video
• Závěr recenze Honor 200 Lite
• Cena a dostupnost

Honor 200 Lite a obsah balení

Již útlá krabička, ve které k novému majiteli nový Honor 200 Lite doputuje, dává tušit, že zde výrobce na obsahu balení šetřil. Zapomeňte na silikonový kryt či dokonce napájecí adaptér. Zde se, vedle telefonu samotného, nachází pouze USB-A na USB-C kabel, spona na vytažení šuplíčku po SIM a samozřejmě povinná tištěná dokumentace.

Honor 200 Lite má povědomý design

Pokud se na Honor 200 Lite podíváte ze přední strany, patrně vám bude jeho design povědomý. Může za to zejména kombinace hranatého designu s plochým rámem, výrazně zakulacenými rohy displeje a v neposlední řadě pilulkovitým průstřelem pro selfie kameru a přisvětlovací LED. Ve výsledku bych se pak nedivil, pokud by si někdo při pohledu na přední stranu spletl testovaný Honor s některým novějším iPhonem. Je sice fakt, že Honor (stejně jako některé jiné značky) přišel s průstřelem pilulkovitého tvaru dřív, nicméně řekl bych, že na tomto místě není potřeba si nalhávat, že se Honor 200 Lite nechtěl alespoň trošku svézt na vlně popularity smartphonů s nakousnutým jablkem ve znaku.

Pojďme se ale přesunout na zadní stranu, která je v testovaném černém provedení, poněkud nudná a skoro až lacině působící. Povrch zad tvoří plast s hladkým, avšak otisky a nečistoty prakticky nepřitahujícím povrchem. Modul fotoaparátu má pak obdélníkový tvar a vystupuje přibližně 2 mm nad povrch zad. Jediný prvek, který vzhled zad oživuje je stříbrný rámeček okolo zmíněného modulu s jemným vroubkováním. Záda jsou pak zcela plochá a přechod mezi nimi a bočním rámečkem prakticky postrádá jakékoli zaoblení. To je vzhledem k rozměrům 161,1 x 74,6 x 6,8 mm trochu problém, neboť telefon nepadne zrovna optimálně do rukou a nezachrání to ani jeho malá tloušťka či až nečekaně nízká hmotnost pouhých 166 gramů.

Čtečka otisků prstů Honor 200 Lite

Jak jsem již zmínil, telefon je lemován plochým rámem. Ten je nepřekvapivě plastový ale má povrch imitující tmavý chrom. Na pravém boku je do něj pak vsazena kolébka hlasitosti spolu s tlačítkem napájení s integrovanou čtečkou otisků prstů. To je v optimální výšce, kdy na něm při uchopení telefonu automaticky spočine palec a tak jsem i přesto, že tlačítko jen minimálně přesahuje povrch rámu, neměl problém čtečku po hmatu nalézt. Bohužel samotná čtečka je poměrně náladová. Občas se mi stávalo, že palec vůbec nezaregistrovala a jindy zase správně nerozpoznala. Nepomohlo ani opětovné zaregistrování otisku. Konkurence tak velmi často nabídne lepší řešení a mnohdy se u ní navíc setkáte i se čtečkami ukrytými v displeji.

Displej zazáří

Na použitém AMOLED panelu musím pochválit zejména hodnotu maximálního špičkového jasu dosahující 2000 nitů. Bohužel, nemám možnost ověřit jeho celoplošné maximum, ale i za slunečného dne je displej dostatečně dobře čitelný. Částečně za to Honor 200 Lite pochopitelně vděčí právě vysokému jasu displeje, projevuje se zde ale i dobře zpracovaný boost režim upravující nastavení kontrastu a barev napříč systémem.

Zbylé parametry displeje již nejsou tolik oslňující, ale rozhodně zde není nic, zač by se měl telefon nižší středí třídy stydět. Rozlišení zde činí 2412 x 1080 px, což v kombinaci s úhlopříčkou 6,7″ znamená jemnost obrazu 394 pixelů na palec. Panel pak nabídne 90Hz obnovovací frekvenci, což je méně než v případě celé řady konkurentů. Rozdíl mezi 90 a 120 Hz je sice znatelný, avšak přinejmenším pocitově se nejedná o takový skok jako mezi 60 a 90 Hz. Displej pak podporuje 3 240Hz PWM stmívání, což zabraňuje nežádoucímu blikání obrazovky a šetří tak váš zrak. Škoda absence podpory HDR formátů či 10bit barev. V této cenové kategorii sice nejde o standard, ale někteří konkurenti těmito parametry již disponují.

Hardwarová výbava Honor 200 Lite

Výkon telefonu dodává čipset Mediatek Dimensity 6080, což je v podstatě 5G verze již postaršího řešení Helio G99. Jde tedy o 6nm čipset s osmijádrovým procesorem. Ten disponuje konkrétně 2 jádry Cortex-A76 a 6 jádry Cortex-A55. Grafiku zde obstarává čip Mali-G57 ve dvoujádrové verzi. K dispozici je pak telefon v jediné paměťové variantě a to s 8 GB RAM a 256GB úložištěm – to je pak již staršího, ale pro tuto cenovou kategorii zcela běžného typu UFS 2.1.

Honor 200 Lite – testy výkonu

Pokud máte v mobilních čipsetech přehled, je vám patrně jasné, že Honor 200 Lite ani zdaleka necílí na to, aby za dané peníze nabídl co nejlepší výkon. A níže uvedené výsledky benchmarků to jen potvrzují. Jak jsem již zmínil, Dimensity 6080 je lehce upravená verze Helia G99 s 5G modemem navrch a tomu odpovídají i jeho výsledky. Ty jsou srovnatelné například s již poměrně starým čipsetem Qualcomm Snapdragon 695G, který stále nabízí lepší výkon procesoru a srovnatelný výkon grafického čipu. Že rozhodně nejde o žádný herní čip pak dokazují i praktické zkušenosti, kdy se například Gensin Impact držel nad 30 fps pouze na druhé nejnižší nastavení, k nejnižším stupňům grafické předvolby jsem pak musel sáhnout i v případě závodů Wreckfest.

AnTuTu Benchmark

Tradičně testujeme telefony v AnTuTu Benchmarku, který porovnává jejich výkony v oblasti procesoru, grafiky, paměti a uživatelské zkušenosti. Výsledkem je skóre, které slouží ke komplexnímu porovnání testovaných zařízení. V případě Honoru 200 Lite pak došlo ke stažení osekané „lite“ verze 3D testu.

• Xiaomi 13 – 1 546 792 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 761 653 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 722 744 bodů
• Redmi Note 13 Pro 5G – 597 776 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 579 243 bodů
• Motorola Moto G84 – 442 968 bodů
• Honor 200 Lite – 407 452 bodů
• Redmi Note 12 5G – 416 433 bodů
• Redmi 13C – 281 060 bodů
• Realme C55 – 279 674 bodů
• Redmi Pad SE – 273 894 bodů
• Redmi 12 – 268 895 bodů
• Redmi 12C – 191 249 bodů

3D Mark

Pokud hledáte benchmark, který co nejlépe prověří herní výkon (nejen) smartphonu, jen těžko najdete vhodnější nástroj než 3DMark. Stejně jako hra, také tento benchmark zatěžuje především grafické jádro použitého čipsetu.

Wild Life Extreme

• Xiaomi 13 – 3 725 bodů
• Xiaomi 12 – 2 265 bodů
• Xiaomi Poco F4 GT 5G – 2 256 bodů
• Realme GT 5G – 1 537 bodů
• Xiaomi Mi 11i – 1 407 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 1 310 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 1 164 bodů
• Xiaomi Pad 5 – 963 bodů
• Redmi Note 13 Pro (5G) – 790 bodů
• Xiaomi 12 Lite – 691 bodů
• Poco X5 Pro 5G – 684 bodů
• Samsung Galaxy A52s 5G – 688 bodů
• Samsung Galaxy A33 5G – 624 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 619 bodů
• Motorola Moto G84 – 368 bodů
• Honor 200 Lite – 361 bodů
• Infinix Note 12 G96 – 329 bodů
• Xiaomi Redmi Note 11S – 322 bodů
• Realme C55 – 196 bodů
• Redmi 13C – 190 bodů
• Redmi 12 – 189 bodů
• Redmi 12C – 187 bodů
• Redmi 10 – 183 bodů
• Samsung Galaxy A13 A137F – 172 bodů
• Redmi Pad SE – 125 bodů
• Realme 9i – 124 bodů

Wild Life

• Xiaomi 13 – Maxed out!
• Xiaomi 12 – 7 528 bodů
• Realme GT 5G – 5838 bodů
• Xiaomi Mi 11i – 5 838 bodů
• Xiaomi Mi 11 – 5 715 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 4 158 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 3 724 bodů
• Xiaomi Pad 5 – 3 373 bodů
• Redmi Note 13 Pro (5G) – 2983 bodů
• Xiaomi 12 Lite – 2 497 bodů
• Poco X5 Pro 5G – 2 486 bodů
• Samsung Galaxy A52s 5G – 2 483 bodů
• Xiaomi 11 Lite 5G NE – 2 479 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 2 296 bodů
• Samsung Galaxy A33 5G – 2 251 bodů
• Xiaomi Mi 9 – 2 051 bodů
• Honor 200 Lite – 1 227 bodů
• Motorola Moto G84 – 1 197 bodů
• Infinix Note 12 G96 – 1 191 bodů
• Xiaomi Mi 11 Lite – 1 121 bodů
• Xiaomi Redmi Note 11S – 1 093 bodů
• Realme C55 – 761 bodů
• Redmi 13C – 747 bodů
• Redmi 12 – 727 bodů
• Redmi 10 – 714 bodů
• Redmi 12C – 710 bodů
• Samsung Galaxy A13 A137F – 682 bodů
• Redmi Pad SE – 588 bodů
• Realme 9i – 449 bodů
• Redmi Note 11 – 442 bodů

Geekbench 6

Benchmark Geekbench 6 vyhodnocuje především výpočetní výkon a poměrně dobře odráží, jak se zařízení chová v běžných operacích, jako je surfování po webu či práce s dokumenty. Počítá zvlášť výsledky při zpracování jedním procesorovým jádrem a s více jádry.

Výsledky testů s jedním jádrem

• Xiaomi 13 – 1 408 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 1 320 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 1 111 bodů
• Redmi Note 13 Pro (5G) – 1 013 bodů
• Poco X5 Pro 5G – 993 bodů
• Xiaomi 12 – 952 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 939 bodů
• Motorola Moto G84 – 902 bodů
• Redmi Note 12 5G – 830 bodů
• Honor 200 Lite – 782 bodů
• Realme C55 – 446 bodů
• Redmi 13C – 438 bodů
• Redmi 12 – 425 bodů
• Redmi Pad SE – 414 bodů

Výsledky testů s více jádry

• Xiaomi 13 – 5 054 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 3 461 bodů
• Redmi Note 13 Pro (5G) – 2841 bodů
• Poco X5 Pro 5G – 2 702 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 2 586 bodů
• Xiaomi 12 – 2 413 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 2 344 bodů
• Motorola Moto G84 – 2 037 bodů
• Redmi Note 12 5G – 2 026 bodů
• Honor 200 Lite – 1 922 bodů
• Realme C55 – 1 461 bodů
• Redmi Pad SE – 1 434 bodů
• Redmi 13C – 1 363 bodů
• Redmi 12 – 1 269 bodů

Operační systém a optimalizace

Telefony značky Honor již od svých prvopočátků spoléhaly na jen mírně upravené verze nadstavby EMUI od, tehdy mateřského, Huawei. A s touto nadstavbou je nadále úzce spjato i MagicOS 8 a to i přesto, že Honor již platí za samostatnou značkou, která již formálně nemá s Huawei nic společného. Ono to vlastně dává i smysl, jelikož se takto ze smartphonů Honor stala poměrně jasná volba pro všechny, kterým EMUI vyhovovalo, ale nákupem novějších telefonů Huawei nechtějí obětovat oficiální podporu služeb Google.

Na druhou stranu, systém působí, jakoby se u něj tak na dvě-tři generace zastavil čas. Nadstavba ve své nejnovější iteraci sice doznala zlepšení v řadě směrů, přesto na řadě míst působí MagicOS 8 poměrně zastaralým a přeplácaným dojmem. Přepracovaná je například notifikační oblast spolu s rychlými přepínači. Stejně jako třeba u MIUI, respektive HyperOS je totiž rozdělena na část pro notifikace a část pro přepínače. A byť se mi vizuálně poměrně líbí, během testování mě nejednou naštvalo, že v případě, že máte rozbalené všechny přepínače, nejste prakticky schopni přejít na notifikace. Gestem se totiž musíte trefit mezi tenkou volnou plochu mezi dvěma segmenty s přepínači, nebo na ještě tenčí oblast u spodního okraje. Je to přitom velmi hloupé, neboť třeba u zmíněných nadstaveb Xiaomi můžete gesto provést i přes jednotlivé přepínače a funguje spolehlivě.

Další novinka, kterou si tentokrát Honor 200 Lite vypůjčil od Applu, je obdoba Dynamic Island – tedy funkce, kdy se má okolí kapsle v displeji proměnit v interaktivní ovládací prvek. U Honoru jsem však tuto funkci viděl prakticky jen ve spojení s YouTube či přehrávání hudby, kdy je při přehrávání hudby vidět miniatura alba a jednoduchá animace. Po rozkliknutí se tato „kapsle“ zvětší a vy tak máte přístup k základnímu ovládání přehrávače. Bohužel se mi vcelku pravidelně stávalo, že zde informace o přehrávané hudbě zůstávala viset i po úplném vypnutí daného přehrávače.

Optimalizace by chtěla vyladit

Abych ale jen nekritizoval. Pochválit musím přítomnost i provedení velkých složek pro aplikace na ploše domovské obrazovky. Ty lze totiž tvarovat dle potřeby a můžete tak mít složku v podobě klasického čtverce s 9 pozicemi, krátký obdélník se 3 pozicemi, nebo velkou lištu přes celou šíři obrazovky s 18 pozicemi. Líbí se mi i funkce Magic Portal, kdy po označení textu, obrázku či pořízení screenshotu stačí daný objekt přidržením prstu vzít a přetáhnout k jednomu z bočních okrajů. Zde se pak objeví aplikace, přes které byste mohli daný objekt například sdílet (například sociální sítě či Messengery) nebo uložit (třeba do poznámek). V telefonu je tradičně předinstalovaná celá řada zbytečných aplikací, jak od samotného výrobce, tak těch od vývojářů třetích stran. To však není v této kategorii chytrých telefonů nic neobvyklého a až na pár světlých výjimek to dělá většina výrobců.

Co mě ale zklamalo, je optimalizace a celkový dojem z plynulosti systému. Zde vidím dva problémy. Prvním jsou ne úplně zdařilé animace, které působí dojmem, jakoby se pohybovaly v medu a prostě jsou vše, jen né plynulé a rychlé. Druhým problémem je pak vyložené zasekávání. Naštěstí jsem nenarazil na nic fatálního, drobných zaškobrtnutí a zpomalení už tak ne optimálních animací zde však bylo opravdu hodně. Vedle toho nejen, že některé aplikace třetích stran neumí využít 90Hz obnovovací frekvenci, ale na pád k 60Hz jsem narazil i v některých částech systému a u některých aplikací přímo od Honoru.

Dodal bych, že toto všechno by mohl výrobce relativně snadno vyřešit aktualizací ale v tomto ohledu Honor nepatří mezi nejvzornější výrobce. A dokazuje to i Honor 200 Lite. V telefonu se ještě v srpnu nacházely březnové bezpečnostní záplaty (a to byl představen koncem dubna) a ani od vybalení z krabičky u mě žádná jiná aktualizace nepřistála. Nepovedlo se mi ani dohledat, jak dlouhou softwarovou podporu výrobce telefonu přislíbil, tudíž bych osobně nepočítal s více než 2 velkými aktualizacemi – pokud vůbec to.

Konektivita a určování polohy

V rámci konektivity neskýtá Honor 200 Lite prakticky žádné překvapení. Telefon pochopitelně disponuje USB-C konektorem spjatým s USB 2.0 řadičem. Bezdrátovou konektivitu zde zastupuje podpora sítí páté generace, Wi-Fi 802.11 a/b/g/n/ac, Bluetooth 5.1 a pochopitelně také NFC (nejen) pro bezkontaktní platby u terminálů. Za zmínku pak stojí i dva sloty pro SIM kartu. Pro geolokaci zase poslouží systémy GPS, Galileo, BDS a Glonass. Během testování jsem se nesetkal s žádnými problémy s konektivitou a zrovna tak určování polohy fungovalo dostatečně spolehlivě a přesně nejen pro navigaci v autě, ale i pěší.

Baterie bojuje statečně, zázraky ale nedokáže

Daní za útlý pas spolu s velmi nízkou hmotností je baterie o kapacitě 4 500 mAh, což je v současnosti u podobných smartphonů již podprůměrná hodnota. Logicky jsem tak byl zvědavý, jak moc se právě nižší kapacita projeví na celkové výdrži baterie. Po pár týdnech testování pak mohu s klidným svědomím prohlásit, že vzhledem ke kapacitě mě výdrž spíše mile překvapila. Při mém typickém používání, které tvoří několik hovorů, komunikace přes mail a instant messengery, brouzdání po webu a sociálních sítích a přibližně půlhodinka sledování YouTube jsem se dostával k 6 hodinám aktivního používání na jedno nabití. A krom toho Honor 200 Lite neexceluje ani v rychlosti nabíjení podporující maximální výkon 35W. Z 15% do plna jsem byl schopen telefon nabít v průměru za 1h 15 minut. Použil jsem přitom neoriginální 120W adaptér avšak s podporou většiny nejpoužívanějších standardů rychlého nabíjení včetně USB-PD 3.0.

Jediný hlasitý reproduktor

Není tomu tak dávno, kdy jsme se mohli se stereo reproduktory běžně setkat i u smartphonů s cenovkou okolo 4 tisíc. Bohužel, tento trend pominul a z hlasitých reproduktorů se zase jednou stává oběť úspor. To je i případ testovaného Honoru 200 Lite, který nabídne jediný hlasitý reproduktor a k tomu ještě ne moc dobrý. Jeho hlasitost je OK, nicméně na nejvyšších stupních je již znát výrazné zkreslení. Celkově pak přednesu chybí hloubky a má nechvalně známý „plechový“ nádech. Pro shlédnutí videa na YouTube je asi stále přijatelný, víc od tohoto reproduktoru ale nečekejte.

Fotoaparát Honor 200 Lite

Honor 200 Lite se potenciální kupce snaží nalákat i na 108MPx primární fotoaparát. V tomto případě se do akce dostal již prověřený snímač Samsung Isocell HM6. Právě ten je například hlavní hvězdou Redmi 13, jehož recenzi si u nás na blogu můžete rovněž přečíst. A i když je HM6 relativně schopný snímač, cena Honoru 200 Lite je oproti Redmi 13 přecejen asi dvojnásobná a řada konkurentů má v této cenové hladině již schopnější primární snímač. Dvojnásob to pak platí o ultraširokoúhlém fotoaparátu, který disponuje pouze 5MPx snímačem. Sestavu pak uzavírá, vcelku zbytečný, 2MPx makro fotoaparát.

Primární fotoaparát

Barvy na snímcích z primárního fotoaparátu jsou typicky „smartphonovské“, tedy barevně líbivé avšak oproti realitě viditelně výraznější. Dynamický rozsah je solidní, šum zde prakticky neexistuje. Co mě ale umělo nehezky potrápit bylo občas velmi náladové vyvážení bílé. To umí kompletně změnit vyznění celého snímku a to i u dvou po sobě zachycených fotografií. Detaily pak trpí na nepřirozené přeostřování.

Právě přeostřené detaily pak ze snímků vystoupí ještě víc, pokud použijete digitální přiblížení. V případě toho dvojnásobného pak ještě může být řeč o použitelných snímcích. Využijete-li ale tlačítko pro čtyřnásobné přiblížení, kvalitního výsledku se nedočkáte ani za dobrých světelných podmínek. Nemluvě o tom, že při používání zoomu se ještě výrazněji projeví problém s nekonzistentním vyvážením bílé – a to tak, že každá fotka bude prakticky originál.

Noční snímky pak rozhodně nejsou disciplína, ve které by se Honor 200 Lite cítil jako ryba ve vodě. Zoufale se snaží potlačit šum, tato snaha však končí u neostrých snímků se slévajícími se detaily a tím pádem výrazným efektem olejomalby. Tohoto se pak nedočkáte jen za tmy, ale i při pořizování snímků například za soumraku.

Ultraširokoúhlý fotoaparát

V recenzích telefonů Redmi si prakticky vždy povzdechnu, že výrobce zase, opět a znovu použil ten milionkrát viděný 8MPx snímač ultraširokého fotoaparátu, který svým nízkým rozlišením drží jeho schopnosti zpět. A pak přijde Honor aby mi naservíroval ultraširokoúhlý fotoaparát s 5MPx snímačem… Ano, samozřejmě, že nízké rozlišení prakticky diskvalifikuje tento fotoaparát z jakékoli snahy o seriózní použití. Při dobrém světle tak dostanete snímky použitelné vesměs jen pro sociální sítě. S ubývajícím světlem rychle roste množství šumu a snímky nekorespondují s podáním primárního fotoaparátu, kdy jsou vesměs tmavší a mnohem více kontrastní.

Selfie fotoaparát

Jedním z plusů fotovýbavy Honor 200 Lite je bezesporu selfie fotoaparát. Ten disponuje 50MPx snímačem a úhlem záběru 90° přičemž standardně dělá fotoaparát ořez na 78° a pro focení skupinových selfie využívá právě maximum v podobě 90°. Navíc je fotoaparát doplněn o LED přisvícení, které se rovněž nachází v pilulkovitém výřezu v displeji. Celkově je pak fotoaparát schopen zachytit poměrně slušné portrétní snímky s dobrými detaily. Jen konzistence barevného podání kolísá podobně jako u fotoaparátů na zádech telefonu.

Video

Kvalita videa bohužel nijak neoslní. Nejenže je jeho maximum FullHD rozlišení při 30 snímcích za vteřinu, což je u telefonu střední třídy na pováženou, ale zcela zde chybí jakákoli forma stabilizace. Výsledné video je pak silně roztřesené při jakémkoli pohybu, chybí mu detaily a celkově to není nic, čím by se mohl Honor 200 Lite chlubit.

Závěr recenze Honor 200 Lite

Dostáváme se na závěr dnešní recenze a mě nezbývá, než nad smartphonem Honor 200 Lite vyřknout finální ortel. A pokud jste poctivě četli až sem, je vám již patrně jasné, že jednoznačné doporučení si ode mě vysloužit opravdu nemůže. Ve své podstatě přitom není Honor 200 Lite vyloženě špatný telefon, kombinace ne zrovna přesvědčivého poměru cena / výbava a řada větších i menších chyb mu ale podkopává nohy. Nenacházím zde prakticky žádnou oblast, kterou by některý z konkurentů nedokázal zvládnout lépe. Dle Honoru by to možná mohl být design, nicméně jeho vnímání je velmi subjektivní a zvlášť v testované černé mě osobně příliš nezaujal.

Zaujmout by ale Honor 200 Lite určitě mohl někdejší příznivce smartphonů Huawei, kteří se nechtějí vzdát podpory Google služeb – a těch u nás rozhodně nebude málo. Pak zde ale vyvstává otázka, proč si nepřiplatit, za Honor Magic6 Lite, který aktuálně seženete o necelé 3 stovky dráž, ale dostanete smartphone s lepším displejem, modernějším a výkonnějším čipsetem, mnohem lepší výdrž na baterii, stejnými fotoaparáty a v neposlední řadě – alespoň dle mého soudu – daleko stylovějším vzhledem. Ve prospěch novějšího Honor 200 Lite pak mluví pouze o něco málo menší rozměry a lepší selfie kamerka s LED přisvícením. Ta je vlastně i jediný fotoaparát, který mě na novince zaujal. Primární je přinejlepším průměr dané kategorie a ultraširokoúhlý citelně trpí na nízké rozlišení snímače.

V podobném duchu bych pak mohl pokračovat při vyjmenovávání jednotlivých vlastností tohoto telefonu ale i v jeho hodnocení jaké celku. Jde, jednoduše řečeno, o přinejlepším průměrný smartphone, který pro průměrného uživatele nebude mít vyloženě fatální chyby. Na druhou stranu, pokud chcete za své peníze dostat co možná nejvíce „legrace“, patrně bude lepší, když se poohlédnete jinde. Tento pokus Honoru změnit zavedené pořádky v nižší střední třídě je – přinejmenším pro tuto chvíli – předem prohraným bojem

Cena a dostupnost Honor 200 Lite

Honor 200 Lite je k dispozici ve dvou barevných variantách: zelené a testované černé. V prodeji je pak jediná, 8 / 256GB paměťová verze, kterou jsem pochopitelně měl i na test.

• Honor 200 Lite začíná v českém e-shopu na 6 162 Kč a ve slovenském na 275 eurech