Mohou nás chytré spotřebiče špehovat?

Chytré spotřebiče výrazně usnadňují naše životy. Díky robotickým vysavačům nemusíme denně vysávat a vytírat, horkovzdušné fritézy připravují zdravé pokrmy v optimální čas a chytré zásuvky zajišťují automatický provoz „hloupých“ přístrojů. V zahraničních médiích ale začala v poledních dnech rezonovat poměrně zásadní otázka: mohou nás chytré spotřebiče špehovat?

Věděli jste, že vaše nová horkovzdušná fritéza, chytrý televizor nebo hodinky mohou sbírat data o vašem životě a odesílat je třetím stranám? Spotřebitelské organizace v USA i ve Velké Británii bijí na poplach a upozorňují na rozmach v oblasti sběru osobních údajů.

Přístup k mikrofonu jako bezpečnostní hrozba

Představte si, že sedíte u večeře a vaše horkovzdušná fritéza vás „poslouchá.“ Ne, nejde o vtip. Podle britské spotřebitelské organizace Which? některá chytrá zařízení ovládaná přes aplikace mohou vyžadovat přístup k mikrofonu telefonu, aniž by k tomu měly důvod. Například fritézy značek Xiaomi nebo Aigostar byly údajně přistiženy při odesílání dat do zahraničí, včetně osobních údajů uživatelů.

Ověřili jsme situaci na redakčním telefonu Xiaomi 12 s HyperOS 1.0, na kterém máme už několik let nainstalovanou aplikaci Xiaomi/Mi Home. V oprávněních je skutečně povolený přístup k mikrofonu. Předpokládáme ale, že si ho aplikace vyžádala při zprovozňování bezpečnostní kamery, přes kterou lze z mobilu oboustranně komunikovat. Dokonce i Xiaomi v jedné ze svých reakcí tvrdí, že tato funkce není spojena s jejich chytrou fritézou.

„Sběrači dat“ mohou být zařízení, jako jsou chytré televize nebo hodinky. Modely testované britskou spotřebitelskou organizací například požadovaly přístup k uživatelským datům, jako je přesná poloha, seznam nainstalovaných aplikací, nebo dokonce nahrávání zvuku. Ačkoli většina výrobců tvrdí, že tyto informace využívají jen k „vylepšení funkcí,“ občas vyvolávají možná i oprávněné obavy.

Které chytré spotřebiče nás mohou špehovat?

Do hledáčku spotřebitelských organizací se dostala celá řada produktů. Například horkovzdušná fritéza Xiaomi Smart Air Fryer byla obviněna z toho, že její aplikace Xiaomi Home odesílá data do Číny a je propojena s trackery, jako jsou Facebook, Pangle (reklamní síť TikToku) a Tencent. Dále aplikace vyžadovala přístup k mikrofonu. Další fritéza Aigostar Air Fryer požadovala během úvodního nastavení přístup k datům uživatelů, včetně pohlaví a data narození. Data byla rovněž odesílána na zahraniční servery.

Za zmínku stojí také chytré hodinky Huawei Ultimate Watch, které vyžadovaly devět „rizikových“ oprávnění, včetně přesné polohy, přístupu ke kontaktům, seznamu nainstalovaných aplikací a mikrofonu. Výrobce tvrdí, že tato data nejsou používána k marketingu. Podobně hodinky Kuzil a WeurGhy Smartwatches prodávané na Amazonu vyžadovaly souhlas pro aktivaci smart funkcí a neobsahovaly informace o délce bezpečnostních aktualizací.

Dalším hříšníkem jsou chytré televize. Například Samsung Smart TV během úvodního nastavení vyžadovala zadání PSČ a přístup k osmi „rizikovým“ oprávněním na telefonu, včetně seznamu nainstalovaných aplikací. Kromě toho aplikace obsahovala trackery jako Facebook a Google. Podobně LG Smart TV vyžadovala PSČ, přičemž přístup k některým funkcím byl volitelný. Data byla také odesílána k externím partnerům. Hisense TV sice neobsahovala trackery, ale stejně jako ostatní televize požadovala PSČ.

Na pranýři skončily také chytré reproduktory. Například Bose Home Portable Speaker obsahoval mnoho trackerů, včetně Facebooku, Google a Urbanairship. Amazon Echo a Google Nest Mini používaly vlastní trackery a neumožňovaly uživatelům selektivně odmítat sdílení dat.

Mohou nás chytré spotřebiče špehovat?

Mnoho uživatelů přijímá skutečnost, že jsou jejich osobní informace sbírány, prodávány a využívány k marketingovým účelům. Organizace Which? poukazuje především na nedostatek transparentnosti ze strany výrobců. Podle výzkumu směřuje mnoho dat na servery v zahraničí, kde můžou být přístupná i dalším subjektům.

Regulační orgány ve Velké Británii (ICO) a USA (CFPB) se snaží zavést přísnější pravidla. ICO plánuje nová pravidla pro ochranu dat v chytrých zařízeních, která by měla vstoupit v platnost na jaře příštího roku. V USA pak CFPB tlačí na Kongres, aby uzavřel legislativní mezery umožňující firmám sbírajícím data volně obchodovat s citlivými informacemi. Kromě toho řeší i širší otázky ochrany spotřebitelských dat.

Naštěstí existují způsoby, jak se bránit před nadměrným sběrem dat. Nastavení aplikací v chytrých telefonech umožňuje omezit sdílení polohy, kontaktů nebo vypnout přístup k mikrofonu. Další možností je používání samostatné oddělené Wi-Fi sítě pro chytrá zařízení, což znemožní jejich případnou komunikaci s ostatními zařízeními v domácnosti.

Kromě technických opatření pomůže i důkladné čtení podmínek během úvodního nastavování zařízení. Před stažením aplikace zkontrolujte, jaká oprávnění požaduje, a nepovolujte více, než je nezbytně nutné. U hlasových asistentů lze někdy nahrávky automaticky mazat, aby nebyly ukládány dlouhodobě.

Je řešením „hloupý“ spotřebič?

Jednoduchá rada zní: pokud nepotřebujete chytré funkce, vybírejte obyčejné spotřebiče. Mnoho zařízení, jako jsou horkovzdušné fritézy, funguje dobře i bez aplikací nebo internetového připojení. Můžete si například vychutnávat chutné hranolky, aniž by vaše data skončila u Velkého bratra. Na druhé straně se ale připravíte o leckdy velmi užitečné funkce.

I když se situace může zdát beznadějná, aktivita spotřebitelských organizací a regulátorů přináší naději na změnu k lepšímu. Věřme, že tlak na výrobce chytrých spotřebičů povede k lepší transparentnosti a omezení nepotřebného sběru dat.

Každý z nás může přispět k ochraně svých údajů. Stačí být obezřetný, kontrolovat oprávnění aplikací a věnovat pozornost detailům. Pamatujte, že každá informace, kterou o sobě sdílíte, může jednou skončit tam, kde byste ji nikdy nechtěli vidět.

Máte obavy z toho, že nás mohou chytré spotřebiče špehovat?

Zdroje: which.co.uk, gizmodo.com, the-independent.com, theguardian.com, tomsguide.com, dailymail.co.uk.