[Recenze] Poco X7 Pro: Telefon, která zboural mé představy o dostupných telefonech

Pokud je mezi vámi někdo, kdo četl mé minulé recenze nebo mě dokonce zná osobně, jistě ví, že k telefonům nízké a nižší střední třídy mívám zpravidla zdrženlivý postoj. Ví, že si osobně potrpím na to, aby telefon fungoval přesně tak, jak chci já a v ničem mě neomezoval. Abych nemusel na nic čekat, aby byl plynulý, dělal opravdu hezké fotky a videa a vydržel dostatečně dlouho na jedno nabití. Že nesnáším, když výrobce o telefonu mluví v superlativech a prodává skrze zavádějící hry s vysokými čísly. A také to, že mě žádný telefon s cenovkou pod 17 000 Kč nedokázal přesvědčit. Tak teď si představte, že se vstávám ze židle, ohýbám se do předklonu a smekám pomyslný klobouk. K recenzi jsem totiž nyní dostal telefon Poco X7 Pro z dílny Xiaomi. A smekám právě před ním. Protože je to první telefon s cenovkou do 10 000 Kč, který bych pravděpodobně zvládl sám používat. A to bez výhrad. A to vám říkám upřímně, jako dlouholetý uživatel telefonů vyšších tříd. Jak se to stalo, ptáte se? Sám jsem tím dosud překvapený, tak se na to pojďme podívat hezky postupně.

Obsah recenze

• Unboxing
• Design a kvalita zpracování
• Displej
• Výkon a hardware
• Benchmarky
• Software
  • AI funkce
• Fotoaparáty
  • Hlavní fotoaparát
  • Širokoúhlý fotoaparát
  • Selfie kamerka
  • Noční foto
  • Video
• Baterie a nabíjení
• Konektivita a další funkce
• Cena a výhodnost
• Závěr

Unboxing Poco X7 Pro

Nejprve se podívejte na můj první pohled na telefon a co vlastně obsahuje jeho balení.

Design a kvalita zpracování

Telefon Poco X7 Pro není svým designem kdovíjak výstřední. Jedná se o telefon s klasickou placatou konstrukcí, rovným displejem i zády. Rám telefonu je plastový a stejně tak i záda. Ta sice na první pohled mohou vypadat jako sklo, ale nejsou. To mi ale nijak nevadí. Zrovna v tomto ohledu nejsem až tolik náročný. Telefon už takto nepatří mezi nejlehčí, a když si představím, že by ztěžkl o pár desítek gramů hliníkovou nebo jinou kovovou konstrukcí rámu, asi by se mi to už zrovna dvakrát nelíbilo. Navíc jsem stejně zvyklý používat neprůhledné ochranné kryty, takže telefon je i tak dostatečně chráněný a jeho záda stejně nejsou vidět.

Na pravém boku jsou v rámu umístěná tlačítka pro ovládání hlasitosti a tlačítko pro zamykání obrazovky. A ta jsou také skvěle zpracovaná. Nijak se neklinkají, jsou pevná a jejich stisk je jistý a dobře zřetelný. Jako plus uvedu i fakt, že telefon má na horní straně infraport, i když ho sám nijak nevyužiju a považuju ho za zastaralý. Už léta totiž nemám v domácnosti žádné zařízení, které by potřebovalo infra ovladač. Ale vím, že spousta lidí takové spotřebiče stále mít může, a že se mezi nimi najde malé procento těch, kteří ho k ovládání využijí. Takže když mi to nijak nepřekáží, je to tedy vlastně bod pro telefon navíc.

Displej Poco X7 Pro

Poco X7 Pro má displej typu AMOLED, což ve zkratce znamená, že displej není plošně podsvícený, ale že svítí každý jeho jednotlivý pixel sám o sobě. Díky tomu je možné, že černá je opravdu černá, protože zkrátka vůbec nesvítí. To dává displeji krásný kontrast a doslova exceluje ve zobrazení HDR obsahu. Když k tomu přidáme fakt, že svítivost displeje dosahuje až 1400 nitů při zapnutí režimu maximálního jasu (to je ten, který se vám aktivuje při vystavení telefonu přímému slunečnímu svitu, když máte nastavený automatický jas) a až 3200 nitů při HDR, získáte ohromný dynamický rozsah zobrazení. A také to samozřejmě znamená, že na přímém slunci nebudete mít sebemenší problém z displeje něco přečíst.

Displej má rozlišení 1220 × 2712 pixelů a umí pracovat s krásně plynulou zobrazovací frekvencí 120 Hz. Zprvu se mi sice zdálo, že na AMOLED displej jsou barvy poněkud vybledlé a ne moc hezké, alespoň tedy v porovnání s mým vlastním telefonem Google Pixel. Pak jsem ale v nastavení změnil barevný profil a hned jsem byl spokojený. V ten moment už jsem věděl, že ten displej je opravdu parádní. A na rovinu řeknu, že jsem nenašel jedinou věc, kterou bych mu mohl vytknout. Krásné barvy, skvělá obnovovací frekvence, výborný jas i rozlišení. Vše je krásné a plynulé, jak jsem zvyklý. I když zrovna v tomto ohledu jsem tolik překvapen nebyl, protože vím, že AMOLED displeje telefonů od Xiaomi jsou veskrze parádní a umí zapůsobit i v levnějších modelech.

Výkon a hardware Poco X7 Pro

A když už jsem u těch překvapení, tak následující odstavce jich nejspíš budou plné. Právě výkon a hardware byly v mých recenzích často jedním z hlavních kamenů úrazu. Nechápejte mě špatně, já vím, že mnoha lidem stačí průměrný výkon a že na telefonu nehrají náročné hry. Jenže byste mi špatně rozuměli. Já totiž také na telefonu nehraji hry. A nemyslím tím, že nehraji náročné hry. Já na telefonu nehraji vůbec žádné hry. Telefon je pro mě pracovní a komunikační nástroj, ne zábavní portál. Ale nemohu zkrátka vystát, když se telefon zasekává při spouštění aplikací nebo když se seká prostředí operačního systému. A tím nemám na mysli úplné zaseknutí na dlouhé vteřiny.

Mě dokáže neuvěřitelně iritovat už jen to, že animace nejsou plynulé, že se to prostě nějak zadrhává. Chci se vrátit na domovskou obrazovku a přejít do jiné aplikace během dvou vteřin, a ono to kvůli zasekávající se animaci trvá vteřiny čtyři. Někdo si možná řekne, že jsem zbláznil, ale ne. Jen chci, aby telefon fungoval tak, jak fungovat má, a ne tak, jak fungovat zvládne. A toho se mi zkrátka u levnějších modelů nedostávalo. U některých telefonů se sice stalo, že se ze začátku telefon jevil jako svižný, ale pak přišlo na řadu zapojení úložiště, které bylo pomalé. Typicky úložiště eMMC, které nezvládá plynule pracovat s dnešními aplikacemi.

Překvapení Poco X7 Pro

A právě u Poco X7 Pro se mi snad poprvé stal přesný opak toho, na co jsem u levnějších telefonů zvyklý. Když jsem ho poprvé nastavoval pro své použití, pořádně jsem ho potrápil. Stahovala se hromada mých aplikací, systémová aktualizace, a k tomu jsem se přihlašoval do jednotlivých z nich, přičemž po chvíli jich na pozadí běželo opravdu velké množství. Některé z nich se ani nedokázaly uspat, protože jsem se k nim neustále vracel (typicky e-mail, zprávy, autentifikační aplikace pro 2FA přihlášení nebo správce hesel). A pak se telefon dostal do momentu, kdy takový nápor přestal zvládat a lagy se začaly projevovat. Tak nějak jsem předpokládal, že s tím už budu muset následujících 14 dní vydržet. Ale to jsem netušil, jak jsem se spletl.

Když jsem veškeré nastavení dokončil a telefon po aktualizaci restartoval, veškeré lagování bylo pryč. A za celých 14 dní se už ani jednou neobjevilo. Ani sebemenším náznakem. Od té chvíle byl telefon plynulý, bez nejmenšího zaškobrtnutí. Mohl jsem na něm spouštět více aplikací naráz, přepínat mezi Adobe Rush, Google Fotkami a sociálními sítěmi, mohl jsem renderovat jedno video a přitom další natáčet. A telefon byl stále svižný a plynulý.

Poco X7 Pro má totiž procesor MediaTek Dimensity 8400 Ultra, 12 GB operační paměti (konkrétně mnou testovaná varianta) a úložiště typu UFS 4.0 s kapacitou 512 GB. Právě kombinace výkonného procesoru, velké RAM a super rychlého úložiště zajistila, že před telefonem smekám pomyslný klobouk. Doby, kdy procesory MediaTek byly synonymem pro mobilní peklo, jsou pryč. Dnes mohou směle konkurovat ostatním výrobcům.

Jednu věc bych ale přece jen vytknul. Výrobce se prsí super efektivním chlazením s technologií LiquidCool 4.0 a systémem POCO 3D IceLoop, což má zajistit optimální teplotu a špičkový výkon i během dlouhého používání. No, tak k tomu dodám jen to, že nebýt těch super dokonalých technologií, telefon by vám asi shořel v ruce. Samozřejmě jsem se totiž během testu nevyhnul vyzkoušení nějaké náročnější 3D hry. Zkoušel jsem ARK: Survival Evolved, Call of Duty: Mobile a Asphalt Legends Unite. A během hraní jsem u všech těchto her dospěl k jednomu jedinému závěru. Na náročné hraní tento telefon opravdu moc vhodný není. Telefon si sice poradí s vykreslením náročné grafiky, ale zahřeje se tak moc, že je to po deseti minutách vážně nepříjemné. A po dalších deseti minutách se začnou vypínat některé sekundární systémy. Mě se například po delším hraní vypnul hotspot, snížil se jas, snížil se výkon, takže hra přestala běžet plynule a ukončily se na pozadí běžící aplikace, a to včetně té, která sledovala průběh vybíjení baterie. A až do vychladnutí na nějakou určitou teplotu (přesně nezjištěno právě kvůli ukončení aplikace AccuBattery) jsem nebyl schopný hotspot znovu zapnout.

Benchmarky

Ale protože vím, že pocity jsou subjektivní, a že někteří z našich čtenářů preferují řeč čísel, provedl jsem několik testů v benchmarkových aplikacích. Přesně tak, jak to děláme u každé recenze telefonu. Použil jsem klasickou trojici: AnTuTu Benchmark, 3D Mark a Geekbench 6. Tady jsou jejich výsledky:

AnTuTu Benchmark

• Poco X7 Pro – 1 567 660
• Xiaomi 13 – 1 546 792 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 761 653 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 722 744 bodů
• Redmi Note 14 Pro 5G – 676 725 bodů
• Redmi Pad Pro – 607 032 bodů
• Redmi Note 13 Pro 5G – 597 776 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 579 243 bodů
• Motorola Moto G84 – 442 968 bodů
• Samsung Galaxy A16 5G – 420 713 bodů
• Honor 200 Lite – 407 452 bodů
• Redmi Note 12 5G – 416 433 bodů
• Redmi 13C – 281 060 bodů
• Realme C55 – 279 674 bodů
• Redmi Pad SE – 273 894 bodů
• Redmi 14C – 269 343 bodů
• Redmi 12 – 268 895 bodů
• Redmi 12C – 191 249 bodů.

3D Mark

Wild Life

• Xiaomi 13 – Maxed out!
• Poco X7 Pro – Maxed Out!
• Xiaomi 12 – 7 528 bodů
• Realme GT 5G – 5838 bodů
• Xiaomi Mi 11i – 5 838 bodů
• Xiaomi Mi 11 – 5 715 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 4 158 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 3 724 bodů
• Xiaomi Pad 5 – 3 373 bodů
• Redmi Note 14 Pro 5G – 3 146 bodů
• Redmi Pad Pro – 2 986 bodů
• Redmi Note 13 Pro (5G) – 2983 bodů
• Xiaomi 12 Lite – 2 497 bodů
• Poco X5 Pro 5G – 2 486 bodů
• Samsung Galaxy A52s 5G – 2 483 bodů
• Xiaomi 11 Lite 5G NE – 2 479 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 2 296 bodů
• Samsung Galaxy A33 5G – 2 251 bodů
• Xiaomi Mi 9 – 2 051 bodů
• Samsung Galaxy A16 5G – 1279 bodů
• Honor 200 Lite – 1 227 bodů
• Motorola Moto G84 – 1 197 bodů
• Infinix Note 12 G96 – 1 191 bodů
• Xiaomi Mi 11 Lite – 1 121 bodů
• Xiaomi Redmi Note 11S – 1 093 bodů
• Realme C55 – 761 bodů
• Redmi 13C – 747 bodů
• Redmi 12 – 727 bodů
• Redmi 10 – 714 bodů
• Redmi 12C – 710 bodů
• Samsung Galaxy A13 A137F – 682 bodů
• Redmi Pad SE – 588 bodů
• Realme 9i – 449 bodů
• Redmi Note 11 – 442 bodů

Wild Life Extreme

• Xiaomi 13 – 3 725 bodů
• Poco X7 Pro – 3 574 bodů
• Xiaomi 12 – 2 265 bodů
• Xiaomi Poco F4 GT 5G – 2 256 bodů
• Realme GT 5G – 1 537 bodů
• Xiaomi Mi 11i – 1 407 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 1 310 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 1 164 bodů
• Xiaomi Pad 5 – 963 bodů
• Redmi Note 14 Pro 5G – 852 bodů
• Redmi Pad Pro – 791 bodů
• Redmi Note 13 Pro (5G) – 790 bodů
• Xiaomi 12 Lite – 691 bodů
• Poco X5 Pro 5G – 684 bodů
• Samsung Galaxy A52s 5G – 688 bodů
• Samsung Galaxy A33 5G – 624 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 619 bodů
• Motorola Moto G84 – 368 bodů
• Samsung Galaxy A16 5G – 362 bodů
• Honor 200 Lite – 361 bodů
• Infinix Note 12 G96 – 329 bodů
• Xiaomi Redmi Note 11S – 322 bodů
• Realme C55 – 196 bodů
• Redmi 13C – 190 bodů
• Redmi 12 – 189 bodů
• Redmi 12C – 187 bodů
• Redmi 10 – 183 bodů
• Samsung Galaxy A13 A137F – 172 bodů
• Redmi Pad SE – 125 bodů
• Realme 9i – 124 bodů

Geekbench 6

Výsledky testů s jedním jádrem

• Poco X7 Pro – 1555 bodů
• Xiaomi 13 – 1 408 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 1 320 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 1 111 bodů
• Redmi Pad Pro – 1 035 bodů
• Redmi Note 14 Pro 5G – 1 028 bodů
• Redmi Note 13 Pro (5G) – 1 013 bodů
• Poco X5 Pro 5G – 993 bodů
• Xiaomi 12 – 952 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 939 bodů
• Motorola Moto G84 – 902 bodů
• Redmi Note 12 5G – 830 bodů
• Honor 200 Lite – 782 bodů
• Samsung Galaxy A16 5G – 724 bodů
• Realme C55 – 446 bodů
• Redmi 13C – 438 bodů
• Redmi 12 – 425 bodů
• Redmi 14C – 417 bodů
• Redmi Pad SE – 414 bodů

Výsledky testů s více jádry

• Poco X7 Pro – 5870 bodů
• Xiaomi 13 – 5 054 bodů
• Xiaomi Pad 6 – 3 461 bodů
• Redmi Pad Pro – 2 983 bodů
• Redmi Note 14 Pro 5G – 2 919 bodů
• Redmi Note 13 Pro (5G) – 2841 bodů
• Poco X5 Pro 5G – 2 702 bodů
• Redmi Note 13 Pro+ – 2 586 bodů
• Xiaomi 12 – 2 413 bodů
• Realme 11 Pro 5G – 2 344 bodů
• Motorola Moto G84 – 2 037 bodů
• Redmi Note 12 5G – 2 026 bodů
• Honor 200 Lite – 1 922 bodů
• Samsung Galaxy A16 5G – 1 827 bodů
• Realme C55 – 1 461 bodů
• Redmi Pad SE – 1 434 bodů
• Redmi 14C – 1 375 bodů
• Redmi 13C – 1 363 bodů
• Redmi 12 – 1 269 bodů

Software a uživatelská zkušenost

Software byl v minulosti také problém, který jsem s Poco X7 Pro nepoznal. Dřívější MIUI jsem nedokázal dlouhodobě používat a v mnoha ohledech mi připadalo nepraktické, složité, zbytečné a ošklivé. S novým HyperOS 2 jsem ale zjistil, že mi už tolik nevadí. Samozřejmě si stále budu stát za názorem, že čistý Android je zkrátka čistý Android a různé nadstavby a rozhraní jej pouze komplikují. Musím ale přiznat, že HyperOS 2 postavený nad Androidem 15 mi vadil asi nejméně ze všech dosud vyzkoušených. Po pár dnech jsem si zvykl. I dnes tedy některé věci stále hledám, ale to spíš jen kvůli tomu, že jsem zvyklý na jejich konkrétní umístění. Zde je vše oproti čistému Androidu tak nějak zpřeházené a jinak rozmístěné. Některé funkce mi zde úplně chybí, respektive jsem je doteď nenašel. Jiné se mi ale opravdu zalíbily.

Například funkce týkající se vzhledu. I když jejich použití může být trošku krkolomné, nedá se zapřít, že nastavení vzhledu má Xiaomi zkrátka promyšlené. Líbí se mi možnost přizpůsobení ikon, fontů a zamykacích obrazovek, které lze používat nezávisle na sobě. Pro většinu uživatelů Xiaomi to asi nebude nic nového, ale pro mě bylo. Zejména ty krásné styly zamčené obrazovky. Mám rád, když si člověk může svůj telefon individualizovat – to byl mimochodem jeden z mnoha důvodů, proč jsem před časem přešel z iPhonu.

Někde to skřípnout muselo

Když ale pominu subjektivní drobnosti, jsou zde vlastně celkem jen asi dvě věci, které mi nějakým způsobem vadily. Abych zůstal ještě chvíli u rozhraní, jako první zmíním notifikační lištu a centrum ovládání. V HyperOS 2 se jedná o dvě samostatné obrazovky, přičemž notifikační lištu stáhnete zatažením od levé poloviny horního okraje displeje, a centrum ovládání zase zatažením od pravé poloviny horního okraje displeje. Můžete mezi nimi také přepínat swajpováním.

Jenže tohle celé mi opravdu vadí. Zřejmě jde jen o zvyk, ale nevím proč bych měl mít na jedno zatažení dostupných 21 ovladačů, když většinou potřebuji ovládat třeba jen 4 nebo 5. K těm méně používaným by mi nevadilo ještě jednou swajpnout. A na druhou stranu, jsem zvyklý nepotřebné notifikace odhazovat swajpnutím zprava doleva. Jenže to notifikaci neodhodí, ale přepne mezi těmito obrazovkami. Stejně tak notifikace není možné zobrazit celé a odkrýt jejich tlačítka swajpnutím po nich zhora dolů. Je potřeba kliknout na miniaturní šipku. Zbytečně komplikované, protože na tak velkém displeji se do těch míst dosahuje jednou rukou jen velmi obtížně.

Druhá věc, která se mi příliš nelíbila, bylo umístění optické čtečky otisků prstů. Ta je umístěna pod displejem, ale v místě, které je velice nízko. Opět podobný problém jako s notifikacemi. Při ovládání jednou rukou je poměrně obtížné palcem na čtečku dosáhnout. Alespoň pro mě, protože nemám kdovíjak dlouhé prsty. Teď mě nechápejte špatně. Nemyslím to tak, že bych na čtečku nedosáhl. Jen musím palec trošku nepohodlně vykroutit směrem dolů. U mého Pixelu je čtečka odhadem o tři, možná čtyři centimetry výše a je tedy umístěná mnohem pohodlněji. Na druhou stranu, v Poco X7 Pro je čtečka podstatně rychlejší a přesnější než v mém postarším Pixelu 7 Pro.

Poslední věc, kterou zde zmíním, a které se mi vůbec nelíbí, ale je zároveň řešitelná, je tuna bloatwaru po prvním spuštění. Dohromady jsem napočítal 14 předinstalovaných her, přičemž deset jich bylo na jedno brdo (skládání barevných krystalů). Také zde bylo předinstalováno 6 dalších aplikací, zejména kancelářských. A tím nemám na mysli aplikace, které jsou spojeny se značkou Xiaomi. Mám na mysli aplikace třetích stran, které většinou ani nemají překlad do češtiny.

AI funkce nesmí v Poco X7 Pro chybět

Umělá inteligence, nebo alespoň nějaká její odnož, je dnes téměř všude. A všichni výrobci telefonů se předhánějí v tom, kdo nabídne jakou funkci jako první. A tak je jasné, že i do levnějších telefonů, právě jako je například Poco X7 Pro, se dnes dostávají funkce, které loni byly výsadou vlajkových modelů. Najdeme zde tak například funkci AI Image Expansion, která dokáže vyfocený snímek poměrně dobře rozšířit.

Nebo třeba funkci AI Erase Pro, která naopak ze snímků něco odmaže. A také to funguje velmi dobře a jednoduše.

Samozřejmě nechybí už všem dobře známé možnosti vylepšení kvality fotografií nebo třeba nahrazení oblohy.

Výrobce prezentuje například i aplikaci AI Film, která je součástí galerie. Ta ale bohužel už tak zajímavá není. Vyberete v ní klip, po kliknutí na ikonku AI vyskočí okno, do kterého máte napsat svou představu a AI by měla něco vygenerovat. Bohužel jsem se s velkým úspěchem nesetkal. Aplikace zkrátka jen nasadila na video barevný filtr, který se ani nijak neshodoval se zadáním, a přidala hudbu, která také nebyla zadání příliš blízká.

 

Co ale funguje poměrně slušně, je například záznam zvuku s AI převodem řeči na text. AI tady umí česky a mluvené slovo dokáže analyzovat poměrně slušně. A nedělá jí problém ani rychle mluvený text, kdy mohou slova často splývat. První chyby se začaly objevovat až v moment, když jsem zkusil říci nějaké jazykolamy. S některými si poradila bravurně, jiné už byste asi nerozpoznali. Ale to už je podle mě opravdu náročný text. Skvěle ale také umí zaznamenaný zvuk, respektive jeho přepis, shrnout do jednoho stručného odstavce.

 

Nakonec by zde měla být ještě jedna AI funkce, kterou jsem ale nedokázal otestovat. A tou je AI tlumočník. Kromě klasického dialogového režimu, kdy dva lidé mluví (každý svým jazykem) a telefon jim v reálném čase řeč překládá, by měla také umět tlumočit hovory. Bohužel se mi nepodařilo zjistit, jak tuto funkci spustit. Možná jsem jen špatně hledal, možná je to v místech, kde mě nenapadlo, nevím. Nápověda k AI funkcím mi v tomto ohledu nepomohla.

Optimalizace je příkladná

Jak jsem již zmínil výše, když jsem popisoval hardware, software telefonu pracuje naprosto svižně. Když navíc přepnete obnovovací frekvenci displeje na 120 Hz, bude průchod systémem natolik plynulý, že by snesl porovnání s vlajkovými modely. Jakmile byl telefon řádně nastaven a připraven k použití, systém fungoval zkrátka na jedničku. Za celou dobu jsem nezaznamenal ani jeden jediný lag či zaškobrtnutí. Dokonce i spouštění fotoaparátu, které je často kamenem úrazu, bylo naprosto přijatelně rychlé. A když už je řeč o fotoaparátu…

Fotoaparáty a multimédia

Někteří z vás možná vědí, že na foťáky jsem pes. Není to ani tolik tím, že jsem fotograf a chtěl bych snad výsledné fotky srovnávat s fotkami z profi fotoaparátu. Kdepak, nejsem hlupák a nebudu srovnávat nesrovnatelné. Výrobci telefonů se ale často snaží zákazníky opít právě parametry fotoaparátů. Nabízí ohromující rozlišení a neuvěřitelně světelné objektivy. A nezřídka se nebojí to nesrovnatelné opravdu srovnávat. A někdy dokonce tvrdit, že je výsledek téměř identický. Jsem rád, že v tomto případě zůstalo Xiaomi alespoň trochu při zemi.

V telefonu Poco X7 Pro totiž najdete vlastně jen dva objektivy na zádech a jeden vpředu, v průstřelu displeje. Začněme klasicky odzadu.

Hlavní fotoaparát

Hlavní snímač má rozlišení 50 Mpx. Světelnost objektivu pak je f/1,5, což je hodnota, ze které by každý fotograf u profi kamery šílel (u mobilu to ale bohužel tak moc dobře nepoznáte). Ohnisková vzdálenost objektivu je 26 mm. Fotky z tohoto fotoaparátu jsou jedním slovem průměrné. Abych byl přesnější, na cenovku, jakou ten telefon má, vlastně nejsou vůbec špatné. Rozhodně nemají špatné podání barev, byť za tím není přímo fotoaparát, ale nějaký druh AI, která fotky správně barví. Nicméně se může stát, že v nějaké části fotografie barvy netrefí správně. Třeba jako v případě mé fotografie níže (úplně poslední v galerii), kde mezi dvěma sloupy můžete vidět zcela jinou barvu oblohy, než je všude v okolí. Fotky bývají občas přeostřené, ale možná je to lepší než nezaostřené. A taky přeostření nepozoruji u všech fotek tak silně jako u jiných. Nechybí zde ani optická stabilizace obrazu, což samozřejmě kvituji.

 

Širokoúhlý fotoaparát

Druhý snímač má rozlišení 8 Mpx a sekunduje mu objektiv s ohniskovou vzdáleností 15 mm a světelností f/2,2. Co se výsledných fotek týče, barvy jsou často velmi podobné těm z hlavního objektivu. Je to zcela jistě dáno právě tím, že barvy upravuje AI. Není to tak ale úplně vždy. Občas vidím, že se nepatrně liší saturace barev, která u širokoúhlých fotografií nebývá tak silná. Jindy, když v kompozici není vyvážená světlost scény, se barevné podání může lišit poměrně výrazně. I zde se občas setkávám s přeostřenými snímky, ale více mě mrzí nízké rozlišení. Na fotkách je vidět, že by jim prospěla trocha pixelů navíc. U okrajů je vidět poměrně silný chromatická aberace, což značí využití levné plastové optiky.

Nechybí zde ani stabilizace. Ta je zde elektronická/digitální. Je však natolik pokročilá, že bych ji už nedokázal tak snadno rozeznat od optické, jako jsem to zvládal dříve. Musel jsem vysloveně projít materiály výrobce, abych se ujistil, že se nejedná o optickou stabilizaci. Je tedy opravdu dobře použitelná.

Selfie kamerka

Malá kamerka v průstřelu displeje má rozlišení 20 Mpx a její objektiv má světelnost f/2,2 a ohniskovou vzdálenost 25 mm. Podání barev je příjemně přirozené a není přehnaně saturované. I zde se často dostavuje efekt přeostření, ale to je bohužel u mobilů velmi častý jev. Jinak jsou ale výsledné fotky uspokojivé a věřím, že pro spoustu uživatelů budou dokonce hezké. Co se týká portrétního režimu, ten je zde vypočítán celkem obstojně. A to platí jak pro selfie kamerku, tak i pro zadní fotoaparáty, protože ve všech případech se jedná pouze o softwarový výpočet. Focený objekt je poměrně dobře vyříznut, úroveň rozmazání pozadí si můžete v postprodukci sami upravit. Stále to vypadá uměle a nepřirozeně, ale to mají společné všechny uměle rozostřené fotografie.

Noční režim

Jelikož má Poco X7 Pro opravdu slušně světelný objektiv na hlavním fotoaparátu, bylo mou povinností zaměřit se zejména na noční fotografie. A jak dopadly? Dalo by se říci, že přesně podle očekávání. Fotografie focené hlavním fotoaparátem jsou opravdu poměrně pěkné. Fotky jsou poměrně detailní, nic se v nich neztrácí a podání barev se zdá být naprosto v pořádku. Díky vysoké světelnosti a automatickému post procesu fotky nijak nešumí a vážně nejsou vůbec špatné. Přinejmenším ne u telefonu v této cenové kategorii.

Rozdíl mezi focením standardním způsobem a s použitím nočního režimu je doslova minimální. Zřejmě by se rozdíl více projevil, kdybych byl v místech, kde žádné světlo nesvítí. Ale tu možnost jsem neměl. A tak na těchto fotkách můžete vidět, že sice v detailech, jako je celková ostrost, se noční režim může zdát nepatrně lepší volbou, ale ve pokud detaily nebudete hledat, možná je ani nepostřehnete.  Ze všeho nejvíc mě ale překvapilo, jak dobře mohou vypadat noční portrétní fotky. Díky tomu, že je rozmazané pozadí hodně tmavé, dojem umělého rozmazání mizí. Najednou ten bokeh vypadá mnohem přirozeněji a nebudu lhát, byl jsem opět velice, ale opravdu velice mile překvapen.

O poznání hůře je na tom širokoúhlý objektiv. Je znát, že jeho světelnost je mnohem nižší, a že fotky jsou podstatně méně světelné a mnohem hůře prokreslené. Dokud je kolem alespoň nějaké světlo, ještě to není tak zlé. Jak ale světla ubývá, nepomůže tomu ani noční režim. Až mi připadá, že zde vlastně moc dobře svojí funkci neplní. Měl jsem telefon na stativu, takže telefon klidně mohl nechat delší závěrku, jako to dělá u jiných telefonů. Ale ne, zde se rozhodl, že i při nočním režimu bude jedna vteřina maximum, které mi dá. A tak fotky vypadají jak vypadají. Díky nízkému rozlišení se kvalita znovu ještě zhoršuje a tak nezbývá než jednoduše říci, že širokoúhlý objektiv není pro noční fotky zrovna vhodným. No, posuďte sami.

A nakonec jsem samozřejmě musel vyzkoušet i noční selfie. A přestože se selfie kamerka podle parametrů na papíře zdá být o něco lepší, než širokoúhlý fotoaparát na zádech, pravou je, že noční selfie je naprosto tragické. Opět jsem na výsledek zíral s čelistí až těsně nad zemí, tentokrát jsem byl ale překvapen poněkud nepříjemně. Nebyl jsem si jistý, jestli jsem něco nenastavil špatně, takže jsem udělal další snímek. Znovu to byla bída. Tak jsem zkusil použít možnost přisvícení displejem. A znovu tragédie. Nevím s čím má selfie kamerka takový problém, že dělá z fotek barev patlaninu, ale toto se zkrátka nepovedlo. Ve dne fotí obstojně, ale v noci? Zapomeňte na selfíčka s kamarády cestou domů z pátečního večírku.

Všechny fotografie pořízené telefonem Poco X7 Pro si můžete stáhnout zde v plném rozlišení.

Video

A byť už se může zdát, že v oblasti fotoaparátů mě telefon nijak zvlášť nepřekvapil, tak omyl. Jedním z milých překvapení je fakt, že telefon umí natáčet v rozlišení 4K a to hned v 60 snímcích za sekundu. Možná jsem jen málo všímavý a stalo se to u telefonů s cenovkou do 10 000 Kč běžnou vlastností, ale pamatuji, a není to tak dávno, kdy telefony s touto cenovkou běžně natáčely buď FullHD/60 fps, nebo 4K/30 fps. Více nebylo. Samozřejmě vím, že doba a s ní i technologie jdou dopředu, takže dává smysl, že to nyní telefon umí. Ale jak říkám, je to milé překvapení, že jsme se k tomu konečně dostali.

Dále mě pak zaujal fakt, že si můžete pro natáčení zvolit „Režisérský režim“. Jedná se o režim, ve kterém vidíte špičky audia a další různé technické informace, které potřebujete vidět, když natáčíte něco aspoň trošku profesionálnějšího. To je všechno poměrně fajn, ale to, co mě překvapilo ze všeho nejvíce, bylo zjištění, že v tomto režimu můžete natáčet do tzv. LOGu – plochého barevného podání. To ve zkratce znamená, že výstupní video je bez kontrastu, vybledlé a šedivé. Díky tomu ho ale můžete v postprodukci krásně dobarvit a dát scéně atmosféru přesně takovou, jakou potřebujete. Také režim umožňuje natáčet v širokoúhlém formátu, což pak výslednému videu dá více kinematografický nádech.

Na režisérském režimu mi v zásadě vadí jen několik věcí. V první řadě je to absence podpory zpomalených záběrů. Můžete natáčet ve filmových 24 snímcích, v mobilních 30 snímcích, ale dvoj nebo čtyřnásobcích nikoli. Přitom zpomalený záběr je v kinematografickém vizuálu poměrně důležitým prvkem. Také je škoda, že není možné natáčet v LOGu na širokoúhlý fotoaparát. Na ten lze navíc natáčet video jen v rozlišení FullHD a 30 snímcích za sekundu (v režisérském režimu, v běžném umí FullHD při 60 snímcích za sekundu). A ještě jedna věc. Režisérský režim nefunguje se selfie kamerkou. Ale to už zase dává docela smysl. Další bohužel, nad kterým si musím povzdechnout, je fakt, že režisérský režim po nastavení širokoúhlého formátu neořízne video, ale jen přidá černé pruhy, které jsou přímo součástí videa. Takže pokud si video následně neoříznete sami v postprodukci, barvení obarví i tyto pruhy a to pak vypadá vysloveně amatérsky. Níže se pak můžete podívat, co režisérský režim dokáže. Dal jsem si tu práci a natočil několik záběrů, které jsem následně obarvil a sestříhal.

Baterie a nabíjení Poco X7 Pro

Baterie telefonu Poco X7 Pro má kapacitu 6000 mAh, což je opravdu velmi slušná kapacita. Dalo by se tedy očekávat, že výdrž bude opravdu výborná. Očekával jsem, že telefon hravě zvládne dva dny na jedno nabití. A on to koneckonců i téměř zvládl. A zvládl by to i kompletně, kdyby se člověk trochu více uskromnil. Pokud jsem však telefon používal opravdu aktivně, každodennímu nabíjení jsem se stejně nevyhnul. Uvedu vám dva příklady mého používání, kdy telefon vydržel téměř dva dny, respektive dva dny a jednu noc.

Příklad #1

Ráno jsem telefon odpojil z nabíječky. Měl samozřejmě baterii nabitou na 100 %. V průběhu dne jsem telefon používal k telefonování, odepisování na Telegramu, Slacku, několikrát jsem spustil Instagram nebo Facebook a projížděl Reels. Největším žroutem energie ale byly Mapy Google, které běžely na pozadí pokaždé, kdy jsem se přesouval autem. Telefon se totiž k autu automaticky připojuje skrze Android Auto, kde Mapy Google zkrátka běží, ať chcete, nebo ne. Můžete sice místo nich spustit například Mapy.cz nebo Waze, ale vždy nějaká navigační aplikace musí na pozadí běžet. V mém Pixelu jsem nikdy nezaznamenal, že by k vybíjení docházelo tak intenzivně právě při jízdě autem. Tady ale ano. Dalším velkým žroutem byl prohlížeč Chrome (ve kterém jsem reálně strávil maximálně pár desítek minut) a zanedbatelným žroutem není ani Poco Launcher, tedy výchozí prostředí domovské obrazovky telefonu.

S tímto jsem se dostal na výdrž 34 hodin a 16 minut. Respektive dostal bych se dál, ale byl večer, telefon měl 13 % baterie a ráno jsem ho potřeboval mít ready. A jelikož v balení není 90W nabíječka, kterou bych telefon dokázal nabít během krátké doby, a já tak výkonnou opravdu nemám, musel jsem na oněch 13 % test výdrže ukončit. Pokud by vás zajímal tzv. screentime, neboli doba, po kterou byl rozsvícený displej, tak to bylo 2 hodiny a 51 minut. Myslím ale, že vzhledem k používání s Android Auto je to poněkud zavádějící údaj, jelikož největší část kapacity byla vyčerpána při běhu aplikace na pozadí se zhasnutým displejem.

Příklad #2

Chtěl jsem vyzkoušet, jak dlouho baterie vydrží, pokud telefon nebude tolik využívat Mapy skrze Android Auto. A tak jsem si s dalším testem počkal na dva dny, kdy budu mít pracovně volno a nebudu tedy muset jezdit žádné dálky. Ráno jsem opět telefon odpojil z nabíječky plně nabitý. Na nabíječku jsem jej připojoval opět večer následujícího dne, konkrétně po 35 hodinách a 14 minutách. Baterii tehdy zbývalo 21 %. Během testu jsem se snažil telefon používat o něco aktivněji, o čemž svědčí i screentime.

Tentokrát jsem se s dobou, po kterou byl zapnutý displej, dostal na 4 hodiny a 21 minut. A do spotřeby se také promítají zcela jiné aplikace. Zejména Facebook, na kterém jsem aktivně sledoval Reels a upravoval stránku pro naši konferenci DevFest.cz. Také se o slovo přihlásil Slack, který používáme pro komunikaci jak v týmu kolem DevFestu, tak i tady v XM.cz. Následoval Messenger, Duolingo a opět Poco Launcher.

Nabíjení

Telefon podporuje rychlé nabíjení, a to až 90 W. Také podporuje protokoly Power Delivery 3.0 a Quick Charge 3+. Nicméně v balení není nabíjecí adaptér. A takto rychlý doma bohužel nemám. Takže jsem nabíjel pomaleji. Běžně používám dvě nabíječky. Jednu 18W od Xiaomi, kterou mám v ložnici a nabíjím s ní přes noc, a jednu 45W Power Delivery, kterou mám na pracovním stole a používám ji v případě potřeby během dne. Samozřejmě jsem vyzkoušel telefon nabít oběma. Dodám, že u obou nabíječek mám kvalitní kabely, které by měly zvládat až 100 W.

V případě 18W nabíječky jsem telefon nabíjel ze 13 % na 100 % (z příkladu #1 výše) a telefon byl plně nabitý za 1 hodinu a 27 minut. A to není špatné. V případě 45W nabíječky Ikea SJÖSS jsem telefon zvládl nabít z 10 % na 100 % za 1 hodinu a 5 minut. Překvapilo mě, že rozdíl v rychlosti nebyl tak výrazný, jak by se dalo očekávat. Výrobce tvrdí, že v případě použití 90W nabíječky by se měl telefon nabít na 100 % za 42 minut. To jsem ověřit nemohl, ale zdá se, že by to mohl být pravdivý údaj.

Konektivita a další funkce Poco X7 Pro

Poco X7 Pro je moderní telefon se vším všudy, takže mu nechybí ve výbavě vlastně vůbec nic důležitého. Podporuje sítě 5G, všechny protokoly WiFi až do WiFi 6, Bluetooth 6.0, nechybí ani NFC či infračervený port. Co se týče určování polohy, telefon podporuje hned pět lokalizačních systémů – GPS, GALILEO, GLONASS, BDS a NavIC. Jediné, co možná zamrzí, je USB-C, které je zde pouze v generaci 2.0. Není tedy příliš rychlé, co se týče přenosu souborů. Na druhou stranu, je pravda, že fyzický přenos souborů už dnes není tolik obvyklý.

Telefon má stereo reproduktory, které podporují Dolby Atmos. Reproduktory jsou poměrně velmi hlasité, ale jsou také velmi „ostré“. Chybí jim basová složka a když je hlasitost nastavena hodně vysoko, zvuk se nepříjemně zařezává do uší. Efekt prostorového audia je výrazný. Samozřejmě jen u videí nebo audio souborů, jejichž součástí je prostorová složka zvuku.

Odolnost telefonu

Telefon je odolný proti prachu a vodě a má certifikaci IP68. Prach by se do něj tedy dostat neměl a trocha vody mu také nijak neuškodí. I přesto je ale třeba být obezřetný a nebrat voděodolnost jako samozřejmost nebo dokonce jako vodotěsnost. Už jen proto, že výrobce sám na svých stránkách uvádí následující:

Přístroj byl testován a certifikován na odolnosti vůči postříkání, vodě a prachu ve specifických laboratorních podmínkách s úrovní ochrany klasifikace IP68 na bázi normy IEC 60529:1989+A1:1999+A2:2013. Upozorňujeme, že podmínky testování na odolnost vůči vodě zahrnují: ponoření do statické sladké vody do hloubky 1,5 metru, do 30 minut, kdy teplotní rozdíl mezi vodou a produktem je 5 K nebo méně. Takové vlastnosti odolnosti vůči vodě se týkají pouze specifických podmínek testovaných v laboratorním prostředí, které neodpovídají normálním podmínkám používání spotřebiteli. Proto není úroveň ochrany zaručena, pokud je produkt vystaven prostředím, která přesahují testovací podmínky. Zařízení byste neměli testovat sami. Nedoporučuje se používání na pláži ani v bazénu. Úroveň ochrany se může zhoršit každodenním opotřebením, fyzickým poškozením anebo demontáží nutnou v případě opravy. Nenabíjejte produkt, nepoužívejte fyzická tlačítka ani nevyndávejte držák karty SIM, pokud je produkt vystaven vlhkosti. Další pokyny týkající se bezpečnosti si důkladně pročtěte v uživatelské příručce. Záruka se nebude vztahovat na poškození tekutinami způsobené v prostředích nad rámec podmínek testování IP68

Cena a výhodnost Poco X7 Pro

Cenovka telefonu Poco X7 Pro se nyní, krátce po uvedení na trh, pohybuje okolo 10 000 Kč v závislosti na variantě. Za tu cenu dostanete dle mého smělého hodnocení slušně vybavený telefon, který v mnoha ohledech překvapí a jen několika málo možná trochu zklame. Myslím si, že telefon je vhodný pro tři typy uživatelů. Zaprvé pro ty, kteří od telefonu žádají perfektní poslušnost a plynulost, a přitom nechtějí utrácet dvojnásobek za vlajkové modely, zadruhé pro ty, kteří chtějí levný telefon a přitom se nechtějí výrazně omezovat, a zatřetí pro ty, kteří jsou zvyklí na Xiaomi ekosystém a chtějí zkrátka něco nového. A jistě bychom našli další skupiny uživatelů, pro které tento telefon bude tím pravým.

Chci tím říct, že telefon je vzhledem k svojí cenovce překvapivě dobrý. Sám telefony nerecenzuji příliš často, alespoň v posledních letech už jich není tolik co dříve, takže přímé srovnání s konkurenčními modely vám dát nemohu. Pravdou ale je, že recenzuji málo, protože jsem zvyklý na určité pohodlí, které od telefonu vyžaduji. A to mi až dosud nabízely většinou jen telefony vyšší třídy a vlajkové modely. Takže když vám řeknu, že jsem s telefonem Poco X7 Pro vlastně neměl žádný problém a dokázal jsem s ním 14 dní fungovat stejně dobře jako se svým vlastním telefonem vyšší třídy, možná to řekne více než srovnání s minulou generací.

Závěr

Abych to tedy celé shrnul. Poco X7 Pro je telefon, který rozhodně nestojí za starou bačkoru. Naopak. V mnoha ohledech dokáže překvapit i náročnější uživatele. A to je za mě jeden z jeho největších prodejních argumentů. Poco X7 Pro má asi vše, co od telefonu požaduji. Má NFC a mohu s ním tedy platit. Má dostatečně výkonný hardware a dobře optimalizovaný software. Fotí sice průměrně, ale pro drtivou většinu uživatelů budou fotky více než dostačující. Výstup videa umí být také překvapivý a poměrně šikovný režisérský režim se bude zamlouvat těm kreativnějším jedincům.

Nechci, aby to vyznělo, že je to nejlepší telefon v této cenovce. Možná je, ale možná není. To bohužel nejsem schopný objektivně posoudit. Pokud ale potřebujete nový telefon a 10 000 Kč je právě váš rozpočet, rozhodně s telefonem Poco X7 Pro neuděláte chybu. Navíc vypadá opravdu dobře. Já měl na test sice tu nejkonzervativnější černou barevnou variantu, ale například černo-žlutá vypadá skvěle. A zelená také není vůbec ošklivá.

Pokud to vše tedy ukazuje na to, že Poco X7 Pro je právě pro vás, neváhejte a objednávejte. Telefon máme na XM.cz skladem ve všech zmíněných barevných variantách a s cenou se do těch 10 000 Kč vejdete i s dopravou.