Proč mobily s foťákem s rozlišením 48 Mpx dělají 12Mpx fotky?

Pokud si pořídíte telefon s fotoaparátem, u kterého výrobce slibuje rozlišení 48 Mpx, možná budete čekat, že s ním vyfotíte obrovské fotky plné detailů. Leckoho pak překvapí, že výsledné snímky mají rozlišení 4000 × 3000 obrazových bodů, tedy 12 Mpx. Znamená to, že výrobce podvádí? Nikoli! V tomto článku vám vysvětlíme, jak to je.

Na fotoaparát s rozlišením 48 Mpx láká například Redmi Note 7, který jsme již recenzovali a v našem e-shopu ho pořídíte za cenu od 5490 korun. Podobně je na tom i současná vlajková loď Xiaomi Mi 9, jejíž test právě probíhá a na XM.cz ji seženete za cenu od 13990 Kč.

Snímače a body

Abychom si mohli vysvětlit celý proces, musíme začít u snímače fotoaparátu chytrého telefonu. Představte si ho jako destičku, na níž jsou poskládány body, které zachytávají barvu a úroveň jasu. Velikost těchto bodů se obvykle měří v mikronech (miliontinách metru) – například fotoaparáty iPhone XS Max, Google Pixel 3 a Galaxy S10 disponují body velkými 1,4 mikronu.

Obecně se dá říci, že čím je bod snímače větší, tím více světla zvládne zachytit a zpracovat. To oceníte především při fotografování scén s nižší úrovní osvětlení. Jenže větší body v konečném důsledku znamenají rozměrnější snímač a je jasné, že do mobilních telefonů nelze vměstnat tak velké snímače, jako třeba do zrcadlovek.

Zde se objevuje největší slabina fotoaparátů telefonů proti kompaktním foťákům či digitálním zrcadlovkám. Pokud chce výrobce nabídnout větší rozlišení, musí buď zvětšit velikost snímače (a najít pro něj prostor v již tak těsném těle), nebo zmenšit velikost bodů, které však zachytí méně světla.

Foťák s rozlišením 48 Mpx

Jistým kompromisem je proces, označovaný jako „pixel binning“. V něm se spojují informace, získané více (zpravidla čtyřmi) body snímače, do jednoho bodu výsledného obrázku. Tímto způsobem jeden výsledný bod na fotografii těží informace z několika bodů snímače – například pokud budeme mít body velké 0,9 mikronů, bude výsledek odpovídat snímači s body o velikosti 1,8 mikronů.

Názorněji to můžete představit na příkladu, kdy zachytáváte dešťovou vodu do kbelíků. Buď můžete umístit několik velkých kbelíků, nebo větší počet malých – v obou případech však zachytíte víceméně podobné množství vody. „Pixel binning“ je v podstatě nahrazením jednoho velkého kbelíku několika malými.

Tím se dostáváme k otázce z nadpisu: proč mobily s foťákem s rozlišením 48 Mpx dělají 12Mpx fotky? Jednoduše proto, že jeden bod na fotce skládají ze čtyř bodů zachycených snímačem fotoaparátu. Pokud tedy máme foťák s rozlišením 48 Mpx (tj. snímač zachytává 8000 × 6000 bodů), dostaneme z něj fotky v rozlišení 12 Mpx (tj. 4000 × 3000 obrazových bodů).

Co je Quad Bayer?

V kontextu s „pixel binningem“ můžete narazit na termín Quad Bayer, který se do češtiny překládá jako Bayerova maska. V podstatě jde o to, že ve standardní matici snímače o 2×2 bodech zachycuje jeden bod modrou, jeden bod červenou a dva body zelenou barvu. Toto uspořádání má napodobovat lidské oko, které je citlivé na zelené světlo.

Při „pixel binningu“ je používáno 16 bodů (4×4), přičemž čtyři body zachycují modrou, čtyři červenou a osm bodů zelenou barvu. Tímto způsobem se plocha jednoho bodu snímače zvětšuje prakticky na čtyřnásobek a měla by zachytit čtyřikrát více světla. Po zachycení jsou body interpolovány a zpracovány tak, aby vytvořily výsledný barevný obraz.

Pokud tedy výrobce telefonu slibuje 32Mpx, 40Mpx nebo 48Mpx fotoaparát, pak je téměř jisté, že nabídne tuto funkci. Mezi prominentní zařízení v tomto ohledu patří telefony Redmi Note 7, Xiaomi Mi 9, Honor View 20, Huawei Nova 4, Vivo V15 Pro a ZTE Blade V10.

Ocenili byste možnost pořizovat fotky v rozlišení 48 Mpx?

Zdroj: androidauthority.com.