Recenze Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G: Má potenciál, ale také spoustu nedostatků

Pokud se alespoň trochu zajímáte o dění kolem mobilních telefonů a obzvláště pak kolem značky Xiaomi, jistě vám neunikl fakt, že letošní modely nejsou většinou tolik povedené, jako ty minulé. Na Xiaomi (ale i na ostatní výrobce) se sesypalo hned několik problémů. Ty je nutí dělat věci, které na první, a často ani na druhý pohled vůbec nedávají smysl. Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G je na tom podobně jako zbytek loňské a letošní flotily. Nabízí parametry, které jsou v lepším případě stejné jako loni, často však o něco horší. A při tom všem se nebojí říct o vyšší částku.

Samozřejmě se mi takové jednání nelíbí a doporučil bych každému dobře zvažovat nákup letošních modelů. Dal jsem ale telefonu šanci a podrobil ho opravdu dlouhodobému testování. Místo běžného testu, který trvá dva až tři týdny, jsem s tímto kouskem strávil hned šest týdnů. A byly to týdny, kdy jsem byl občas spokojený, občas napruzený, někdy nadšený a jindy zase totálně frustrovaný. A to vše jedním zařízením. Tímto vás zvu k přečtení celé recenze. Slibuji, že se budu snažit psát krátce a stručně, ale zároveň se pokusím vystihnout vše důležité. Pojďme na to!

Kapitoly recenze telefonu Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G

• Obsah balení
• Zpracování, konstrukce a design
• Displej
• Zvuk
• Hardware
• Benchmark
• Systém a optimalizace
• Baterie, výdrž a nabíjení
• Fotoaparát
  • Fotky za denního světla
  • Fotky za šera a za tmy
  • Video
• Závěr
• Cena a dostupnost

 

Obsah balení

Jak už ukázal unboxing, který jsem před začátkem testování natočil, balení neobsahuje nic extra nového, zároveň mu nic důležitého nechybí. Jedná se o takový standard v této cenové kategorii.

• Telefon Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G
• 67 W nabíjecí adaptér
• Nabíjecí USB-C kabel
• Jehla pro vysunutí kombinovaného šuplíku pro 2 SIM karty nebo 1 SIM kartu a 1 Micro SD paměťovou kartu
• Ochranné silikonové pouzdro
• Tiskoviny (záruční list a podobné papíry, které nikdy nikdo nečetl)

Z celého balení musím vypíchnout zejména ono silikonové ochranné pouzdro. Ne že by se snad jednalo o něco extra navíc, to ne, Xiaomi ho balí ke skoro každému telefonu, který není z řad těch úplně nejlevnějších. Jde ale o jeho tvar a funkci. Pouzdro je totiž vyrobeno tak, že po nasazení na telefon jeho hrany přesahují přes displej. Telefon je tak doslova zabalen v silikonu, což má velkou výhodu v tom, že i když telefon položíte na stůl displejem dolů, displej se stolu nedotkne a tedy se nepoškrábe. Také lépe chrání displej při pádu, protože je zde mnohem menší riziko, že by se samotný displej dotkl při pádu země. Na druhou stranu, takovéto pouzdro je nepřítelem všech nalepovacích ochranných skel. Jelikož je pouzdro silikonové, tak se při používání na telefonu různě hýbe, natahuje a smršťuje a nalepené sklo se pak má tendenci odlepovat od okrajů.

Zpracování, konstrukce a design Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G

Zpracování Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G je parádní, ale na první pohled trochu klamavé. Rám telefonu, který je na bocích příjemně rovný a tvoří hranaté boky, sice působí na první pohled jako že je vyrobený z kovu, nicméně pravdou je, že je plastový. Musí se nechat, že Xiaomi odvedlo skvělou práci s pokovením, které vypadá opravdu velmi věrohodně. Sám jsem se nechal při natáčení unboxingu oklamat a myslel jsem si, že je rám kovový. Kolegové z e-shopu mě pak ale upozornili, že tomu tak není. A teprve po důkladném prozkoumání jsem zjistil, že jde opravdu o plast. Musel jsem tedy svou chybu ve videu opravit a uznat, že jsem se nechal snadno oklamat. Zde jen dodám, že kolegové mě upozornili, že u jiných barevných variant, než jsem dostal do ruky já, je to poznatelné snáze. Takže pozor na bílou Polar White!

Design funguje

Jinak je ale vše v naprostém pořádku. Záda telefonu jsou skleněná, ale mají matnou povrchovou úpravu a otisky prstů na nich nijak výrazně neulpívají. Telefon se parádně drží v rukou, hranaté boky nijak neřežou a celkově je design telefonu povedený. Tlačítka se mačkají dobře, nijak se nehýbou jinak než by měly, snad jen by mohly být na té pravé straně posunuty o malinko níže. Ale to už bude nejspíš můj subjektivní pocit, protože mé ruce nepatří k těm největším.

Jeden prvek ale přesto upoutal mou pozornost. A to šuplíček pro SIM kartu a paměťovou kartu. Ten je hybridní, takže se dají vložit buď dvě SIM karty nebo jedna SIM karta a jedna MicroSD paměťová karta. To, jak je ale šuplíček proveden jsem viděl poprvé. Možná jsem objevil Ameriku, ale design šuplíčku, do kterého se vkládá SIM karta z horní strany a MicroSD karty ze spodní strany, jsem opravdu viděl poprvé. O to víc mě překvapilo, jak se vkládá druhá SIM karta, protože spodní slot se zdál prostě moc velký. A nakonec jsem na to přišel – stačí ji otočit o 90°, jakoby naležato a najednou tam padne jako ulitá.

Displej

Pokud jde o displej, tak zde jednoduše není co vytknout. Je zde displej typu AMOLED (DotDisplay), takže je jasné, že černá je prostě černá a ostatní barvy jsou krásně syté. Ani nejsou nijak příliš přesaturované, jak se občas u AMOLED panelů stává. Displej má úhlopříčku 6,67″, což je pro mé ruce už opravdu moc. Ovládat tohle monstrum jednou rukou prostě nejde a zvyknout si na ovládání oběma rukama mi zkrátka docela trvalo. A i když jsem si zvykl, bylo mi to nepříjemné. Tohle zkrátka není telefon pro lidi s malými dlaněmi. Naopak, pro ty s medvědími tlapami to bude parádní volba.

Na displej se ale zkrátka dívá velice pěkně. Obnovovací frekvence 120Hz dodává plynulost, která je oku velmi příjemná. Díky FullHD+ rozlišení 2400 x 1080 pixelů se na této úhlopříčce dostáváme na jemnost 395 pixelů na palec, takže pouhým okem nemáte nejmenší šanci vidět rastr. Bohužel je škoda, že zda chybí podpora HDR10.

Zvuk

Xiaomi Redmi 11 Pro 5G nabídne stereo reproduktory, jejichž zvuk není vůbec špatný. Samozřejmě jsem již slyšel kvalitnější zvuk, ale na danou cenovou třídu je tohle výborné. Výšky i středy jsou dobře vyvážené, hlasitost reproduktorů je slušná a své plus má i jejich rozmístění. Jelikož není druhý výdech ve sluchátku, ale na horní straně, šíří se zvuk opravdu rovnoměrně. Vše navíc umocní ještě podpora simulovaného prostorového zvuku Dolby Atmos, která dokáže až vyrazit dech.

Telefonu nechybí ani 3,5mm jack pro připojení sluchátek, takže odpůrci bezdrátových sluchátek mohou jásat. Zvuk ve sluchátkách je taktéž kvalitní, i když zde není například výrazně kvalitnější 32 bitový DAC převodník. Poslech přes sluchátka ale vždy ovlivní sluchátka samotná. Pokud jste zvyklí používat levnější zavřená sluchátka s nízkým frekvenčním rozsahem, nejspíš byste rozdíl stejně nepoznali. A pokud je váš sluch citlivý a za sluchátka si rádi připlatíte, možná zde sice nějaký ten šum či zkreslení místy uslyšíte, nejedná se ale o nic hrozného. Je stále třeba myslet na cenovku, s jakou se telefon prodává a pak teprve se dá diskutovat o používání více high-end technologií.

Hardware Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G

Dostáváme se do pomalu do bodu, kdy se mé zatím pozitivní reakce obrací v ty trošku negativnější. Leckdo by si teď mohl zazpívat tu známou písničku o tom, že je to přeci telefon levnější cenové kategorie, a že víc nemůžeme chtít. Jenomže zde je ten moment, který jsem zmiňoval na začátku. Loňský Redmi Note 10 Pro měl hardware znatelně výkonnější, než má ten letošní. Celý čipset byl loni o třídu výš. A přitom patří do stejné cenové kategorie. Dokonce, když šel na trh, jeho doporučená cena byla u loňského modelu o 50$ nižší. Takže tahle písnička je zde velice ohraná a na mě tedy rozhodně nezapůsobila. (Dnes již víme, proč tomu tak je. Viz článek: Redmi přejmenuje řadu Note 12, tvrdí ředitel značky)

Specifikace testovaného modelu Redmi Note 11 Pro 5G:

• Čipset: Qualcomm Snapdragon 695 5G
• CPU: Osmijádrový, 2 x 2.2GHz Kryo 660 Gold a 6 x 1.7GHz Kryo 660 Silver
• GPU: Adreno 619
• RAM: 6 GB
• Vnitřní úložiště: 128 GB

Jak Redmi Note 11 Pro 5G fungoval po stránce výkonu

Procesor Qualcomm Snapdragon 695 5G ještě není tou nejhorší možností, kterou mohl výrobce zvolit. Očekával bych ale, že pokud výrobce zvolí méně výkonný čipset, že alespoň věnuje nějaký čas optimalizaci systému, aby vše běželo hladce a uživatel měl z používání dobrý pocit. Jenže, to se zřejmě jaksi nestalo. Výkon jako takový není zrovna nejvyšší. Naprosto věřím, že některým uživatelům to prostě může stačit, já se s tímto ale nespokojím.

Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G není nic pro hráče

Vyzkoušel jsem jenom tak pro zjištění pár her. Ti z vás, kteří mé články čtou již delší dobu ví, že nejsem zrovna mobilní hráč. S hraním na mobilu mám zásadní problém a provozuji jej v podstatě jen pro recenze. Mohu ale říci, že náročnější hry, jako PUBG, Asphalt, GRID nebo Genshin Impact byly pro telefon celkem oříšek.

Některé z nich si vystačily se zhoršením kvality grafiky. V takovém případě byla znát ztráta detailů i rozlišení. Jiné hry, například PUBG nebo Genshim Impact se při hraní celkem značně sekaly. PUBG tedy jako kompetitivní online hra bylo tedy doslova o ničem. Vždy bylo pro soupeře velice jednoduché mne zasáhnout a nikdy se mi nepodařilo se ve hře vydržet déle než pár minut. Genshin Impact se pak sekal tak moc, že jsem měl problém vůbec se ve světě pohybovat. Na chvíli se to vždy zlepšilo, hra pak z ničeho nic běžela plynule, a to třeba i dvě minuty. Pak se ale z ničeho nic začala znovu sekat. Po půl hodině jsem to vzdal, protože tohle prostě nešlo.

Také jsem zkusil i některé jednodušší hry, jako například různé ty hry, kde spojujete gemy do trojic a tím ovlivňujete děj hry. Tady většinou nebyl s hraním žádný problém. Stejně tak kulečník 8 Ball Pool – i tam běželo vše hladce a s hrou nebyl problém. A pak tu byla hra Very Little Nightmares, která mne zaujala natolik, že jsem ji koupil, i když ji po vrácení tohoto telefonu nebudu mít na čem hrát. Hra běžela poměrně dobře, jen čas od času došlo k drobným lagům. Spíše jsem zde zaznamenal delší loading page, než že by hra měla problém. Ale je možné, že i zde došlo k nějakému omezení grafiky. Bohužel, tuto hru jsem hrál prvně a nemám tedy srovnání s její podobou na výkonnějším stroji.

A ani pro tvůrce

Jelikož často pracuji s videem, jsem zvyklý čas od času použít k rychlé úpravě videa právě telefon. I udělal jsem jednou chybu a natočil na „storýčko“ video tímto telefonem a pak ho ještě zkusil upravit. Výsledek byl takový, že jsem 20 vteřin dlouhé video upravoval téměř deset minut, což je zhruba desetinásobek času, který mi to trvá na mém telefonu. Problém byl v tom, že jen import videa do aplikace trval asi minutu, přehrávání nebylo plynulé a tak nalezení toho správného místa pro střih také chvíli zabralo. Aplikace barevného filtru byla poměrně rychlá, ale výsledný export už ne. Téměř tři minuty. Tenhle telefon tedy nebude vhodný ani pro hráče, ani pro digitální tvůrce či „influsrandy“.

Benchmark

Jako obvykle jsem telefon podrobil benchmarku v aplikacích GeekBench a AnTuTu Benchmark. Již z předchozích odstavců vám zřejmě bude jasné, že výsledky rozhodně nebudou nijak oslnivé, ale jak se říká, „ukázaná platí“. Můžete si tak sami udělat obrázek o tom, jak tento telefon vlastně funguje.

GeekBench

V aplikaci GeekBench získal telefon Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G 694 bodů v Single-core testu a 1801 bodů v Multi-core testu. Žádná sláva.

AnTuTu

V testu AnTuTu Benchmark získal telefon Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G skóre 316662. Ani zde nejde o nijak zvlášť zajímavý výsledek. 76478 bodů získal procesor, 98312 grafický čip, 52803 operační paměť a 89069 bodů si odnáší UX.

Systém a optimalizace

Jak již zaznělo výše, optimalizace je prostě nic moc. Telefonu stačí poměrně málo a ani 120Hz svou plynulostí nedokáže vykrýt záseky telefonu. Prostředí se při používání poměrně často trhá a laguje.

Některé náročnější úkony, jako například spuštění fotoaparátu či přepnutí z režimu focení do režimu natáčení videa, pak mohou trvat klidně i několik dlouhých vteřin. Naprosto běžně se stává, že stisknete ikonku fotoaparátu, přes celou obrazovku se roztáhne černý obdélník, po pár vteřinách naskočí rozhraní fotoaparátu, ale místo obrazu je jen černé nic a teprve po dalších pár vteřinách se to černé nic promění v obraz. Pak již většinou prostředí fotoaparátu šlape dobře. Pokud se tedy nerozhodnete přepnou na video, to většinou zabere takové tři vteřiny. Já tedy nevím no. Možná jsem jen rozmazlený a zhýčkaný dražšími telefony, ale podle mě by se toto dít nemělo.

 

Bída kde být nemá, lesk kde byste nečekali

Při tom všem ale ani nemusí dojít k zahlcení operační paměti. Jednoduše je prostředí tak špatně optimalizované, že si s ním procesor neví rady. Spouštění aplikací je delší, než jsem zvyklý, přepínání mezi aplikacemi často doprovází lagy a ani jejich běh není úplně plynulý. A to mě docela prudilo, protože jsem opravdu zvyklý, že to jsou úkony, které musí „lítat“. Telefon mi má přeci sloužit a ne mě nutit čekat na provedení každého pátého úkonu.

Asi jediné, co se ze strany optimalizace a rychlosti dá pochválit, je čtečka otisků prstů. Ta je umístěná do zamykacího tlačítka a funguje naprosto parádně. Odemknout telefon se mi podařilo snad vždy. Navíc je rychlá a nijak ji nevadí ani trochu mokré prsty. Jednoduše, kdykoli jsem ji použil, telefon se okamžitě a bez dalších řečí odemkl přesně tak, jak jsem já chtěl. A to se mi moc líbilo. Možná, teď když nad tím přemýšlím, si říkám, jestli ona nebyla tak rychlá, protože její provoz běží v režimu stand-by, kdy je zbytek systému uspaný a ta skvělá otpimalizace na ni nestihne včas zapůsobit (to je sarkasmus samozřejmě).

 

Baterie, výdrž a nabíjení Redmi Note 11 Pro 5G

Pokud je něco, co si myslím, že Xiaomi docela umí, tak jsou to baterie, případně optimalizace výdrže na jedno nabití. Redmi Note 11 Pro 5G nabídne baterii o kapacitě 5000 mAh, se kterou systém zachází opravdu citlivě. Výdrž na jedno nabití se s mým běžným denním používáním s klidem dostává na dva dny, někdy měl dokonce chuť zkusit i třetí den, ale to už jsem neriskoval a nabíjel. Ano, znovu upozorňuji, že na telefonu nehraji hry, takže pokud vy ano, dost možná vám dva dny nevydrží. A abych vysvětlil můj denní provoz, tak ten vypadá přibližné následovně:

Ráno v 5:00 zvoní budík a odpojuji telefon od nabíječky. Následuje cca 10 minut čtení zpráv v aplikaci Google Zprávy během snídaně, 20 minut přehrávání hudby z YouTube Music na cestě do práce. Následuje cca 15 minut v aplikaci Duolingo, cca 20 minut sociálních sítí (Twitter, TikTok, Facebook). Během dopoledne pravidelně zapínám na cca hodinu až dvě hotspot pro nasdílení dat do notebooku, přehrávám průměrně cca dvě až tři hodiny hudbu z YouTube Music nebo podcasty přes bluetooth v autě.

Během oběda vyřizuji maily, které se nahromadily během dopoledne nebo si opět čtu Google Zprávy (asi 20 minut). Odpoledne opět hodinu až dvě sdílím internet a v průměru dvě hodiny přehrávám hudbu nebo podcasty v autě skrze bluetooth. V průběhu celého dne odpovím v průměru na 46 zpráv v instant messengerech a pracovních nástrojích, vyřídím 19 minut hovorů, využiji cca 3GB dat. V průběhu dne ještě podle potřeb platím mobilem na pokladnách a úměrně tomu provádím transakce v mobilním bankovnictví.

Někdo by tedy možná namítl, že telefon šetřím, protože můj průměrný denní screen time je cca hodina a dvacet minut. Ve skutečnosti ale telefon využívám více, než spousta jiných uživatelů, jen u toho nutně nesvítí displej. Díky tomu jsem se s Redmi Note 11 Pro 5G končil první den většinou s více než 65% baterie. Na nabíječku tedy přes noc nešel, jen jsem nastavil budík a ráno znovu vzal do ruky telefonu s více než 60% procenty baterie. A věděl jsem, že do večera to prostě bude stačit.

Nabíjení je i není rychlé (trochu názorový odstavec)

Pokud jde o nabíjení, tak přestože se ve specifikacích Redmi Note 11 PRo 5G a všude jinde dočtete, že telefon disponuje rychlým nabíjením, já si dovolím nesouhlasit. A dost možná mi někteří čtenáři budou vytýkat hru se slovíčky, ale jednoduše to tak cítím. Ptáte se proč? Podle mého by bylo spíše vhodné dávat důraz na to, že je v balení podporovaná 67W nabíječka. Jako výrobce bych ale mlčel o rychlosti nabíjení. Z nuly do 80% sice nabije za 33 minut, do 100% už nabití ale trvá 48 minut. A na tom přece není nic tolik rychlého. Za podobný čas, jsem dokázal nabít už před dávnými roky své tehdejší LG G2. Jistě, mělo tehdy „jen“ 3000 mAh baterii. Ale doba nabíjení se fakticky o tolik nezkrátila.

A při pomyšlení na to, že dříve mi oněch 3000 mAh vydrželo podobně dlouho, jako nynějších 5000 mAh, mi prostě tane na mysli jen další otázka. Je třeba stále mluvit o rychlém nabíjení? Myslím si, že ne. Je to jen marketing, kterým výrobce chce ukázat něco víc. Nabíjení ve smyslu množství energie za určitý čas se opravdu zrychlilo. Ale celý proces nabíjení baterie se zas tolik výrazně nezkrátil. Navíc baterie při nabíjení vysokými proudy trpí a její životnost bude tím spíše zkrácená. Někdo by snad mohl rychlé nabíjení hájit tím, že je baterie rozdělena na více článků, mezi které se celkový výkon rozdělí. Fajn, ale v případě dvou článků to stejně máme více než 30W na článek, což je 3x vyšší výkon, než nabídne běžná nabíječka.

Fotoaparát

A na řadu přichází ta část recenze, které jsem se bál nejvíce. S hlavním fotoaparátem, který nabídne rozlišení 108 Mpx, jsem se totiž již setkal a nebyl jsem zrovna nadšený. Spíše zklamaný. A zde se zklamání tak trochu opakuje znovu. O dalších dvou fotoaparátech ani nemluvě. Ano, jsem v tomto ohledu pes a fotkám nic neodpustím. Ale výrobci si za to mohou sami. Lákají uživatele na skvělé fotoaparáty a ohromná čísla megapixelů, ve skutečnosti ale dostanou brak v pozlátku. Jako fotograf a mediální tvůrce se prostě s takovými výstupy nehodlám spokojit.

Co jednotlivé snímače?

Hlavní snímač pořizuje fotky, které jsou neslané, nemastné. Za dobrého světla jsou výsledné fotky ještě ucházející, ale čím méně světla je, tím více šumí a kvalita jde ohromným tempem doslova ke dnu. Dynamický rozsah umí být slušný. Připadá mi ale, že zde Xiaomi opět trochu odfláklo optimalizaci. On ten čip totiž někdy fotku vyrobí docela dobře a ta je pak hezky vyvážená. Jak co se týče vyvážení světel a stínů, tak co se týče barev. Jindy to je ale doslova tragédie. Stačí trochu ostřejšího světla a fotky jsou přepálené, obloha bílá jako prostěradlo vyprané v Lanze a barvy ztlumené jako bych použil nějaký filtr. Abych ale jen nekritizoval, oproti širokoúhlému snímači jsou fotky podstatně detailnější.

Širokoúhlý snímač je totiž jiný už na první pohled. Je znát nižší světelnost objektivu a v šeru pak i studenější podání barev. Za dobrého světla ale dělá fotky ucházející, ale detaily se slévají do jednotných celků a tak například na vzdálenějších stromech neodlišíte jednotlivé větve, což hlavnímu snímači problém nedělá. Fotky ze „širokáče“ jsou také trochu přeostřené a na hranách přeostřených objektů se objevuje poměrně znatelná chromatická aberace.

A nakonec je tu makro snímač, který má rozlišení pouhé 2 Mpx. UI fotoaparátu není v tomto ohledu moc povedené, protože mi trvalo poměrně dlouho dobu, než jsem našel volbu pro aktivaci Makro režimu. Nakonec jsem ho ale našel a překvapilo mne, že je možné Makro režim aktivovat i pro video. Musí vám všem ale být nadevše jasné, že 2 Mpx snímač toho ani v Makro režimu moc nezmůže. A proto ho shledávám tím úplně nejzbytečnějším, co tento telefon nabízí.

Focení za denního světla

Jak už jsem zmínil výše, fotky snímané hlavním fotoaparátem za denního světla nejsou těmi nejhoršími, ale dobrými bych je také nenazval. Dynamický rozsah je někdy fajn, jindy bídný, podání barev trošku utlumené.

Trochu hůře je na tom širokoúhlý fotoaparát. Fotky jsou často přeostřené, objevuje se chromatická aberace. Detaily si sbalily batůžek a povídaly něco o Americe. Dynamický rozsah je zde oproti hlavnímu čipu mnohem menší.

Fotky pořízené portrétním režimem však vypadají lépe, než bych čekal. Dokonce u fotky kolegyně a kamarádky Katky je vidět velmi dobře vypadající ořez vlasů, s čímž bývá největší problém. Tady jsem překvapen. U fotky mého kocoura pak fotoaparát z neznámého důvodu aplikoval samovolně nějaký barevný filtr. AI byla vypnutá a já netuším, proč. Prostě se mu asi chtělo.

Fotky vyrobené makro snímačem jsou samozřejmě také mizerné. A i když makro snímky často vyvolávají „wow efekt“, zde se nic takového nekoná. Je sice hezké, že telefonem dnes dokážeme zaostřit na tak krátkou vzdálenost, ale k čemu je to dobré? Snímač navíc nedisponuje automatickým ostřením, takže je zaostřeno „napevno“ a je přímo na vás, abyste telefon dostali k focenému objektu dostatečně blízko.

Focení za šera

Hlavní snímač za šera začíná trochu šumět. Vytrácí se kontrast a barevná paleta se citelně zplošťuje. Zapnutí funkce HDR v šeru nebo v západu slunce fotce vůbec neprospívá. Naopak se přidává ještě více šumu, zvedne se sice kontrast fotky, ale bohužel hlavně díky posunutí prahu tmavých barev do tzv. podpalů.

Na širokoúhlém fotoaparátu se na první pohled dá poznat, že se jedná o zcela jiný čip. Za šera získávají fotky lehce studenější nádech, detaily opět zmizely kamsi do neznáma a vše se tak nějak slévá. Kontrast fotek je sice vyšší, než u hlavního fotoaparátu, ale je to spíš na škodu – opět se kontrastní poměr ubírá směrem do tmavších oblastí a fotka jen tmavne, což napomáhá ztrátě detailů.

Focení za tmy

Focení za tmy je kategorie sama pro sebe. A tady dle mého subjektivního hodnocení Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G selhává na plné čáře a neomluví to ani fakt, že jsem vše fotil z ruky a bez stativu. Kdo totiž běžně na procházce nočním Brnem nosí v kapse stativ, že? Já tedy ne, obzvlášť, když jsem v Brně na výletě a procházka je neplánovaná. Jenže ze všech fotografií, které tam vznikly, jsou ostré asi jen dvě. Všechny ostatní jsou rozpité a ošklivé.

A není to tím, že bych neuměl udržet telefon v klidu. Jde o to, že ty snímače to prostě nezvládají. Samozřejmě jsem zkusil fotit jak bez nočního režimu, tak s ním. Ty dvě fotky, které stojí alespoň trochu za zhlédnutí jsou vyfoceny se zapnutým nočním režimem. Jakmile jsem noční režim vypnul, fotky začaly šíleně šumět. Detaily, které už tak stály za starou bačkoru se ještě více ztrácejí a slévají se i barvy v rozsahu možná až více než stovky odstínů. A to je sakra moc. Však se na to podívejte sami.

Všechny fotografie, které byly vyfoceny telefonem Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G (včetně dvou v plném 108 Mpx režimu) si můžete prohlédnout také přímo ve výstupním formátu a „plné kvalitě“ kliknutím na tento odkaz.

Video

A když nejsou dobré fotoaparáty, nemůže být dobré ani zaznamenané video. Tady se ale musím přiznat, že jsem se znovu nechal tak trochu ošálit. Před zahájením samotného testování si o schopnostech fotoaparátu příliš informací nezjišťuji. Rád přicházím na to, co vlastně telefon umí a kde jsou jeho limity. A právě tady jsem se nechal velmi vyvést z míry tím, co s videem Xiaomi předvádí. Během natáčení zkušebních vzorků videa jsem nabyl dojmu, že telefon disponuje alespoň digitální stabilizací obrazu, když už ne optickou. A přímo při natáčení jsem si stabilizaci dokonce i pochvaloval, že se zdá být docela slušná.

To zděšení, které jsem si prožil po té, co jsem se podíval na videa po návratu, to tady dlouho nebylo. A popravdě vůbec nerozumím tomu co se stalo. Během natáčení se obraz na displeji opravdu jevil dobře stabilizovaný. Jenže ve výsledném videu z lesa to vůbec nebylo znát. Naopak, video je roztřesené jako blázen a můj hlas v pozadí hovořící o stabilizaci tak zní jakoby snad ani nepatřil k videu. Přemýšlel jsem, zda dojem stabilního obrazu nemůže navodit kombinace 120 Hz obnovovací frekvence obrazovky a snímkovací frekvence videa na hodnotě 30 fps. Jestli se tam telefon snažil nějaký obraz dopočítat a působil tak stabilněji?

Tak je tam stabilizace nebo není?

No jo, jenže pak mi moje domněnky teprve včera večer (protože jsem jinak neměl potřebu video tímto zařízením natáčet) vyvedly z míry znovu. Chtěl jsem vám natočit důkaz, že na displeji se obraz jeví jako stabilizovaný, ale ve skutečnosti není, jenže z nějakého magického důvodu najednou digitální stabilizace sepnula a začala fungovat. Sice velmi, velmi , velmi špatně, ale jednoduše nemohu říct, že zde není. A tak se nechápavě ptám, co za to může? Šero? Jiná rychlost závěrky než za slunného dne? Náhodné spouštění? Je stabilizace natolik špatná, že jsem ji ve videu z lesa v tom třesu nepostřehl? Nerozumím tomu.

Ničemu nepomáhá ani samotná kvalita záznamu, která je doslova bídná. Video se dá natáčet maximálně ve FullHD a ve 30 snímcích za sekundu. Víc z toho prostě nevymáčknete. Tedy kromě zpomaleného režimu, kdy můžete v rozlišení 720p natáčet časově omezený záznam až ve 120 fps. Dokonce ani jinak celkem slušný bitrate 20 Mbps kvalitě nijak nepomáhá.

Pokud jde o video ve zhoršených světelných podmínkách, v šeru nebo ve tmě, tak jde kvalita samozřejmě ještě níže. Každopádně, udělejte si závěr sami podle ukázkových snímků.

Všechna videa, která byla natočena telefonem Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G si můžete prohlédnout také přímo ve výstupním formátu a „plné kvalitě“ kliknutím na tento odkaz.

Závěr

Jak tedy recenzi ukončit? V jednom pohledu je telefon Redmi Note 11 Pro 5G skvělým kouskem, který nadchne, jindy jen potěší, příště něco zamrzí a nakonec taky pěkně vytočí. Podobné emoce ale v posledním roce prožívám u většiny produktů Xiaomi a mám takový dojem, že si tak Xiaomi asi přeje být vnímáno. Jako ta značka, kterou milujete i nenávidíte zároveň.

Klady

• Povedený design
• Dobré dílenské zpracování
• Parádní displej
• Velmi slušný zvukový projev
• Výdrž baterie
• Superpřesná a superrychlá čtečka otisků prstů

Zápory

• Bídná optimalizace systému
• Chybí výkon pro hry
• Fotky za horšího světla jsou otřesné
• Širokoúhlý fotoaparát postrádá detaily
• Video je velmi špatné

Cena a dostupnost Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G

Telefon Xiaomi Redmi Note 11 Pro 5G je už nějaký čas dostupný na našem eshopu. Jeho aktuální cena se pohybuje okolo 7400 Kč. Ta se ale bude postupem času měnit v závislosti na slevách a poptávce po zařízení. Doporučuji tedy se vždy mrknout přímo na e-shop, kde vždy najdete tu nejvýhodnější cenu.