Recenze Xiaomi Mi Play: za málo peněz docela dost muziky

Telefon Xiaomi Mi Play cílí primárně na mladé, ale má co nabídnout i zkušenějším uživatelům. Přichází s moderním designem, kvalitním displejem a příznivou cenovkou. V čem vyniká a co mu chybí? To vám prozradí naše recenze Xiaomi Mi Play.

Xiaomi Mi Play míří na mladé
Xiaomi Mi Play míří na mladé

Začněme základním zařazením tohoto modelu. Se svou cenou, začínající na 3620 korunách, se řadí mezi Xiaomi Redmi 6, který stojí v podobné konfiguraci 3590 korun, a Xiaomi Redmi Note 6 Pro, který ve variantě 4+64 GB přijde na 4690 korun. Protože jsme oba zmíněné modely recenzovali, budeme s nimi v průběhu testu srovnávat.

Rozbalování

Telefon se prodává ve sněhově bílé krabičce s barevným, skoro až jásavým nápisem PLAY. V pravém horním rohu víka se skví nenápadné stříbrné logo Mi, na hraně jsme zachytili v červeném proužku informaci, že se jedná o globální verzi.

Telefon se prodává ve sněhově bílé krabičce
Telefon se prodává ve sněhově bílé krabičce

Ve spodní části jsme našli pod fólií český manuál a malý, leč velmi užitečný dárek od XM.cz, který však nebudeme prozrazovat. Ze štítku jsme následně vyčetli, že budeme testovat černou variantu „Space Black“ v jediné existující verzi se 4 GB operační paměti a 64GB interním úložištěm.

Recenze Xiaomi Mi Play může začít
Recenze Xiaomi Mi Play může začít

Po sejmutí víka na nás čekala papírová pošetka s barevným nápisem PLAY, ve které jsme našli dokumentaci, poloprůhledný tmavý silikonový obal a prostředek na otevření šuplíčku pro SIM karty. Silikonový obal bereme jako velmi příjemný bonus, tím spíše, že bez něj se lesklá záda telefonu opravdu snadno zapatlají.

Rozbalujeme Xiaomi Mi Play
Rozbalujeme Xiaomi Mi Play

Pod pošetkou je uložen samotný telefon, který má na obrazovce nalepenou transparentní fólií. Tu výrobce tradičně využívá k připomenutí zásadních vlastností. V tomto případě je to 5,84″ obrazovka, duální hlavní fotoaparát, procesor Helio P35 a design v moderním stylu „Glossy Back“.

Kompletní obsah balení
Kompletní obsah balení

V nejnižším patře čeká nabíječka MDY-09-EW – stejná, jakou jsme viděli v balení Redmi Note 7. Její výstupní proud je 2 ampéry a napětí 5 voltů, takže poskytuje výkon 10 wattů. Větším zklamáním pak je nabíjecí kabel, který má jako nabíjecí konektor již notně překonaný microUSB.

Nabíjecí adaptér ke Xiaomi Mi Play
Nabíjecí adaptér ke Xiaomi Mi Play

Xiaomi Mi Play zepředu

Přední straně samozřejmě dominuje dotyková obrazovka s úhlopříčkou 5,84″. Té se však budeme věnovat v samostatné kapitole. Rozhodně však stojí za zmínku jeden z faktorů, kterým se výrobce u tohoto modelu chlubí – místo nevzhledného výřezu je přední fotoaparát umístěn v decentnější kapce.

Přední straně dominuje dotyková obrazovka
Přední straně dominuje dotyková obrazovka

Zdroje bohužel neuvádějí poměr obrazovky k tělu, nicméně subjektivně můžeme říci, že bude asi velmi podobný, jako u většiny současných modelů nižší střední třídy, tj. lehce nad 80 %. Rámečky jsou tedy poměrně tenké, avšak určitě ně přehlédnutelné.

Fotoaparát v kapce má rozlišení 8 Mpx a v prostoru nad ním se nachází reproduktor pro hovory. Výrobce tentokrát nezapomněl na notifikační LED, kterou umístil do pravé části spodního rámečku. Umí však jen bílou barvu a není příliš jasná.

Xiaomi Mi Play zezadu

Na zadní straně, která je podle všeho skleněná, najdeme kromě decentního loga Mi také hlavní fotoaparát a kruhovou čtečku otisků prstů. V případě černé varianty jsou záda telefonu lesklá, ochotně zachytávají otisky a jsou na nich vidět i drobná zrníčka prachu, což můžete vidět i na naší fotografii.

Lesklá zadní strana zachytává prach a otisky
Lesklá zadní strana zachytává prach a otisky

Čtečka je u tohoto modelu na zádech – její umístění do obrazovky je sice praktičtější, avšak finančně náročnější. Proto nelze očekávat, že by se tato technologie v dohledné době objevila v nejnižší cenové kategorii. Každopádně na toto umístění se snadno zvyká – čtečka je při běžném uchopení v dosahu ukazováčku.

Zadní strana Xiaomi Mi Play
Zadní strana Xiaomi Mi Play

V pravém, horním rohu se nachází relativně mírně vystupující optika duálního fotoaparátu a samostatně umístěný přisvětlovací LED blesk. Potěší fakt, že výstupek s foťákem lze do značné míry eliminovat nasazením přiloženého obalu.

Mírně vystupující optika duálního fotoaparátu
Mírně vystupující optika duálního fotoaparátu

Z tohoto pohledu snese Xiaomi Mi Play srovnání se svými mnohem dražšími sourozenci. Na první pohled by i znalé oko jen obtížně odhadovalo, do jaké cenové kategorie vlastně tento telefon spadá. Bohužel se lesklá záda snadno zapatlají, navíc kloužou v dlani.

Procházka po hranách

Díky zaobleným hranám se telefon Xiaomi Mi Play příjemně drží v dlani. Netroufáme si však tipovat, zda jsou v případě tohoto modelu kovové, nebo plastové. Subjektivně bychom se přikláněli spíše ke druhé variantě.

Na pravé hraně najdeme tradiční trojici tlačítek pro vypnutí/zapnutí, respektive rozsvícení/zhasnutí obrazovky a nastavení hlasitosti. Během hovorů jsou dostupná v dosahu palce a svůj stisk potvrzují decentním klapnutím. V případě tohoto modelu lze obrazovku probudit také přiložením prstu na čtečku otisků.

Tlačítka na pravé hraně
Tlačítka na pravé hraně

Na horní hraně je 3,55mm audio konektor pro připojení sluchátek, která však nejsou součástí balení. Příznivce rozhlasového vysílání jistě potěší skutečnost, že Xiaomi Mi Play je schopen přijímat rozhlas na velmi krátkých vlnách (FM). Kromě konektoru na sluchátka je na horní hraně ještě sekundární mikrofon, jehož úkolem je eliminace okolního ruchu během hovorů.

Horní hrana telefonu
Horní hrana telefonu

Na levé hraně je poměrně vysoko umístěn slot pro SIM karty a paměťovou kartu. Tentokrát se však nejedná o hybridní slot, ale plnohodnotnou verzi, do které můžete současně nainstalovat dvě SIM karty formátu nano a jednu paměťovou kartu microSD.

Levá hrana Xiaomi Mi Play
Levá hrana Xiaomi Mi Play

Na spodní hraně najdeme mezi dvěma mřížkami nabíjecí konektor – bohužel se výrobce u tohoto modelu rozhodl pro stárnoucí microUSB. V levé mřížce se skrývá mikrofon pro hovory, v pravé pak hlasitý reproduktor.

Spodní hrana s konektorem microUSB
Spodní hrana s konektorem microUSB

Telefon tedy nabízí konektor na sluchátka, nicméně pokud je budete chtít používat, budete je muset mít, nebo pořídit. Naopak malým zklamáním bude absence infračerveného vysílače, se kterým by šlo mobil používat jako dálkové ovládání domácí elektroniky.

Celkově můžeme konstatovat, že Xiaomi Mi Play se velmi příjemně drží v dlani, na čemž se podílejí jak zaoblené hrany, tak i relativně malé rozměry. Bude tak ideálním řešením pro ty, kdož nevyžadují co největší obrazovku.

Obrazovka

Celkem pochopitelně nemůžeme v této cenové kategorii očekávat AMOLED. Ano, Xiaomi Mi Play má pro střední třídu obvyklý IPS LCD panel, který přesvědčivě věrně podává barvy, avšak černá na něm nikdy nebude černočerná.

Černá není na LCD úplně černá
Černá není na LCD úplně černá

Z hlediska velikosti se Mi Play trefuje přesně mezi Redmi 6 a Redmi Note 6 Pro – úhlopříčka je v tomto případě 5,84″. I na relativně menší plochu se podařilo vměstnat 1080 × 2280 obrazových bodů, což znamená velmi pěknou jemnost 432 ppi. Deklarovaný kontrastní poměr je víceméně obvyklých 1500:1.

Z uvedeného rozlišení vyplývá, že poměr stran obrazovky je 19:9, telefon je tedy vyšší a užší, díky čemuž se příjemněji drží v dlani. V porovnání s Redmi 6 tedy Mi Play nabídne vyšší rozlišení, proti Redmi Note 6 Pro zase o něco menší rozměry.

Poněkud nás však zarazila skutečnost, že výrobce nikde nedeklaruje, jakým odolným sklem vlastně obrazovku zakryl. O Gorilla Glass není v oficiálních specifikacích, ani nikde jinde, ani slovo. Spekulovat v tomto případě raději nebudeme.

Čtečka otisků prstů

Jak již zaznělo při obhlídce telefonu, čtečka otisků prstů je situována na zadní straně. Při běžném uchopení je snadno dosažitelná ukazováčkem a jedná se o donedávna víceméně tradiční řešení, které jsme mohli vídat na telefonech této značky.

Kruhová čtečka otisků prstů na zádech
Kruhová čtečka otisků prstů na zádech

Čtečka funguje opravdu výborně, nezaznamenali jsme žádné problémy a poradila si i s mírně vlhkými prsty. Odemknutí zhasnutého telefonu bylo prakticky vždy otázkou zlomku sekundy – stačilo přiložit prst a telefon byl připraven k akci.

Kromě otisku lze telefon odemykat také heslem, PINem, nebo gestem. S ohledem na použití jen 8Mpx předního fotoaparátu však v možnostech nenajdete odemykání obličejem. Inu, pohybujeme se přeci jen v nižší střední třídě, kam ještě některé funkce a schopnosti nedospěly.

Hardwarová výbava

Srdcem telefonu Xiaomi Mi Play je osmijádrový 64bitový procesor Mediatek MT6765 Helio P35, jehož jádra mohou běžet na frekvenci až 2,3 GHz. Podobně, jako u modelu Redmi 6, výrobce vsadil na čipy od Mediateku, které sice nemají takové jméno, jako procesory od Qualcommu, nicméně svou práci jistě zastanou.

Čip je vyráběn 12nm technologií FinFET, jádra jsou rozdělena do dvou skupin: v první jsou čtyři výkonnější Cortex-A53 s maximem na 2,3 GHz, další čtyři jsou pak úspornější Cortex-A53 s maximálním taktem 1,8 GHz. Mediatek se na oficiálních stránkách chlubí tím, že tento čip nabízí flexibilní paměťový řadič, poskytuje výkon, efektivitu a konzistentní spolehlivost.

Grafiku zajišťuje akcelerátor IMG PowerVR GE8320, dosahující taktovací frekvence až 680 MHz. Nutno podotknout, že výkon ve hrách, jako je Real Racing 3 či Infinite Flight nás opravdu pozitivně překvapil. Čekali jsme, že na zařízení s tímto hardwarem a vysokým rozlišením obrazovky uvidíme „lagování“ a zasekávání, ale opak byl pravdou – obě zmíněné hry běžely plynule.

Z hlediska operační paměti a interního úložiště je k dispozici pouze jedna varianta. Telefon je vybaven 4 GB dvoukanálové operační pamětí LPDDR4x a 64 GB interního úložiště typu eMMC 5.1. Systém a aplikace si ukousnou asi 10 GB, takže uživateli zbývá kolem 54 GB Kapacitu lze navíc rozšířit paměťovými kartami microSD s kapacitou až 256 GB v dedikovaném slotu.

Benchmarky

Samozřejmě nás zejména s ohledem na použitý procesor zajímaly výsledky v benchmarcích. Použili jsme tedy naší obvyklou sadu testů a porovnávali jsme se srovnatelnými modely – tedy jmenovitě s Redmi Note 7, Redmi Note 6 Pro a Redmi 6.

Všechny testy provádíme jednotnou metodikou, kdy nejprve restartujeme telefon, poté postupně provedeme pět měření. Nejlepší a nejhorší výsledek škrtáme, ze zbylých tří počítáme průměrnou hodnotu.

AnTuTu Benchmark

Klasikou je AnTuTu Benchmark, který porovnává výkony telefonů v oblasti procesoru, grafiky, paměti a uživatelské zkušenosti. Výsledkem je skóre, které slouží ke komplexnímu porovnání dvou a více telefonů.

V tomto benchmarku telefon Xiaomi Mi Play dosáhl průměrného výsledku 87 930 bodů, což víceméně odpovídá kategorii, do které toto zařízení míří.

  • Xiaomi Redmi Note 6 Pro – 116233 bodů (+32,2 %)
  • Xiaomi Redmi Note 5 – 115687 bodů (+31,6 %)
  • Xiaomi Mi Play – 87930 bodů
  • Xiaomi Redmi 6 – 75636 bodů (-14,0 %)
  • Xiaomi Redmi 5 – 70063 bodů (-20,3 %)

Geekbench 4

Bohužel v benchmarku Geekbench 4 docházelo opakovaně k chybě – telefon po klepnutí na Run CPU benchmark zobrazil pouze chybové hlášení, že aplikace nemá přístup ke Geekbench Browseru a vyžaduje přístup k internetovému připojení. To však měl telefon k dispozici a chyba se zobrazovala bez ohledu na to, zda jsme byli připojeni přes Wi-Fi, nebo mobilní data. Výsledkem benchmarku Geekbench tedy nemůžeme sloužit.

AI Benchmark

V portfoliu benchmarků máme také AI Benchmark, zaměřující se na měření výkonu v oblasti umělé inteligence. Tento obor zaznamenává na telefonech velký rozmach a například na zařízeních Xiaomi hraje významnou roli při nastavení fotoaparátu během pořizování snímku i následném zpracování.

V tomto testu dosáhl Xiaomi Mi Play průměrného výsledku 1956 bodů, což je o 66 % lepší výsledek než Xiaomi Redmi Note 6 Pro. U jiných telefonů této kategorie jsme testy AI Benchmarkem v minulosti neprováděli, takže nemůžeme porovnat.

Komunikace

Dostáváme se k důležitému faktoru, kterým je podpora mobilních bezdrátových frekvencí. Na oficiální webu je deklarováno následující:

  • 4G FDD-LTE: B1, B3, B5, B7, B8
  • 4G TDD-LTE: B34, B38, B39, B40, B41 (2555MHz-2655MHz)
  • 3G WCDMA: B1, B2, B5, B8
  • 3G TD-SCDMA: B34, B39
  • 3G CDMA EVDO: BC0
  • 2G GSM: B2, B3, B5, B8
  • CDMA 1X: BC0

Na seznamu očividně chybí frekvence „českého LTE“ – B20, tedy 800 MHz. Co to znamená v praxi? Ve větších městech takřka nic – zde operátoři využívají frekvence 1800 MHz (B3) a 2100 MHz (B1). Problém však může nastat mimo velká města, kde se používá B20. Zde se majitelé budou muset spokojit se sítěmi druhé a třetí generace.

Během testování na území Ostravy jsme nezaznamenali žádné viditelné problémy s datovým připojením. Přenosy fungovaly svižně, nikde a nikdy nás nic nebrzdilo. Při výjezdech mimo jsme však několikrát zaznamenali přechod na pomalé připojení EDGE i v místech, kde jiné telefony bez problémů „chytaly“ 4G.

Konektivita

Z hlediska Wi-Fi jsou podporovány standardy 802.11a/b/g/n/ac na frekvencích 2,4 a 5,0 GHz. Neměli bychom pominout ani podporu Wi-Fi Display a Wi-Fi Direct. V tomto směru byl Xiaomi Mi Play zcela bezproblémový – na bezdrátové síti fungoval srovnatelně s jinými telefony.

Pro komunikaci s dalšími periferiemi je připraven Bluetooth, ovšem ve starší verzi 4.2. Bohužel, jak je u levnějších modelů Xiaomi zvykem, není přítomen čip NFC. Tím pádem můžete zapomenout na bezkontaktní platby prostřednictvím Google Pay či bankovních aplikací.

Již při úvodní obhlídce jsme zmínili absenci infračerveného vysílače, kvůli které není možné Mi Play používat jako dálkový ovladač. Nechybí ale FM rádio, vyžadující ke své funkci připojení sluchátek, která fungují jako anténa. Ta však nejsou součástí balení.

Telefon je dále vybaven těmito senzory:

  • Elektronický kompas
  • Gyroskop
  • Zrychlení (akcelerometr)
  • Okolního světla
  • Vzdálenosti

Určování polohy

Dle oficiální specifikace podporuje tento model následující satelitní navigační systémy: americké GPS, ruský Glonass a čínské Beidou. Ve výčtu sice chybí evropské Galileo, nicméně aplikace GPSTest zachytila signály i z tohoto pozičního systému.

Xiaomi Mi Play se sice nechlubí duální (nebo též dvoufrekvenční) GPS, která by měla vynikat vyšší přesností (údajně řádově až v desítkách centimetrů), přesto bylo určování polohy překvapivě přesné a rychlé. Deklarovaná odchylka se pohybovala až kolem pouhého jednoho metru.

Navigaci jsme zkoušeli v aplikaci Waze, kde telefon vykazoval dobrou spolehlivost a přesnost. Změna pozice probíhala průběžně a nikdy se nám nestalo, že by se Mi Play ztratil. Jen občas po spuštění trvalo až několik sekund, než se mu povedlo navázat spojení se servery.

Pochopitelně jsme mobil museli vyzkoušet při geocachingu, kde je požadována podstatně vyšší přesnost. S výsledky jsme byli spokojeni – dá se říci, že jsme byli navedeni vždy takřka přesně ke krabičce. Na druhou stranu nutno podotknout, že jsme netestovali v hustém lesním porostu.

Baterie a výdrž na jedno nabití

Telefon je osazen akumulátorem lithium-iontovým akumulátorem s nepříliš vysokou kapacitou 3000 mAh. Na jedné straně je poměrně velkým „žroutem“ obrazovka s vysokým rozlišením, na straně druhé tu máme relativně méně výkonný, a tedy i úspornější hardware.

Při méně náročném používání jsme vraceli telefon do nabíječky 15 hodin po odpojení se zbývajícími 77 % baterie. V takovém režimu tedy může naprosto v pohodě dosáhnout více než dvoudenní výdrže. Při běžném používání je však reálná jednodenní výdrž s určitou rezervou.

Za zklamání v tomto směru považujeme použití nabíjecího konektoru microUSB, který má svou sezónu takřka za sebou, byť u levnějších modelů stále přežívá. Počítat nemůžeme ani s podporou rychlého nabíjení Qualcomm Quick Charge či s bezdrátovým nabíjením. S dodanou nabíječkou se mobil nabije přibližně za 1 hodinu a 45 minut.

Fotoaparát

Na zadní straně telefonu najdeme duální fotoaparát, jehož hlavní snímač má rozlišení 12 Mpx a světelnost f/2,2. Sekundární snímač slouží pouze k zachycení pozadí u snímků s bokeh efektem. Na rozdíl od většiny současných telefonů Xiaomi nepomáhá s nastavením foťáku umělá inteligence, což ovšem není nic zásadního.

K dispozici je například režim HDR či fázová detekce automatického ostření (PDAF). V režimu sekvenčního snímání je Xiaomi Mi Play schopen zachytit až sto snímků v plném rozlišení (ale nižší kvalitě) za poměrně dlouhých deset sekund, což ve srovnání se špičkou lehce pokulhává.

Výsledné fotografie mají ve výchozím nastavení rozlišení 4000 × 3000 obrazových bodů (tedy 12 Mpx) a jejich průměrná velikost se pohybuje kolem 5 MB. Seznam nabízených režimů je proti vyšším řadám této značky poněkud omezený:

  • Fotografie
  • Portrét
  • Čtverec
  • Panorama
  • Manuální
  • Video
  • Krátké video

K dispozici jsou funkce časovače, možnost přidávání vodoznaku (ovšem nikoli uživatelsky definovatelného), vkládání data a času. Zcela chybí noční režim a proti vyšším řadám není přítomen širokoúhlý objektiv.

Jak fotí Xiaomi Mi Play?

Snímky, pořízené za jasného dne, vypadají poměrně dobře. Vykazují slušnou úroveň detailů, barvy jsou možná o něco živější než ve skutečnosti. Obrázky jsou rovnoměrně ostré, mají dobře vyváženou bílou a ve své kategorii působí solidním dojmem.

Slušná úroveň detailů
Slušná úroveň detailů

Situace se poměrně rapidně mění k horšímu s klesajícím osvětlením, kdy se v obrázcích objevuje viditelný šum, detaily degradují a vyskytují se různé nežádoucí artefakty. Jak zaznělo výše, Mi Play nedisponuje nočním režimem a je otázkou, zda by něco mohl zachránit. Přisvětlovací LED blesk podává překvapivě slušný výkon, nicméně kvalita fotografií pořízená ve tmě ani tak nebude uspokojivá.

Detail noční fotky
Detail noční fotky

V tomto směru je však nutné uvědomit si, že se bavíme o telefonu nižší střední třídy, kde bývá úroveň fotoaparátů o něco horší než v případě dražších modelů. Díváme-li se touto optikou, můžeme konstatovat, že s Xiaomi Mi Play lze při dobrém osvětlení udělat docela pěkné fotky.

Ukázkové fotky pořízené v rámci recenze Xiaomi Mi Play

Podívejte se na ukázkové, nijak neupravované fotky, které jsme pořídili pro účely recenze Xiaomi Mi Play.

Natáčení videa

Telefon Xiaomi Mi Play pochopitelně zvládá i natáčení videa. V tomto případě můžete počítat s elektronickou stabilizací obrazu, což je určitě příjemné zjištění. Podporovány jsou následující režimy:

  • Full HD – 1080p při 30 snímcích za sekundu
  • HD – 720p při 30 snímcích za sekundu
  • SD – 480p při 30 snímcích za sekundu

K dispozici je také režim časosběrného, zrychleného a zpomaleného videa. Pochopitelně nelze s ohledem na výkon očekávat schopnost natáčení zpomalených videí v nějaké vyšší snímkovací frekvenci. Výsledná videa v maximálním rozlišení 1920 × 1080 obrazových bodů jsou ve formátu MP4 s datovým tokem 19809 kbps, zvuk je monofonní, AAC 48kHz 128kbps.

Z hlediska pořizování videí můžeme kladně hodnotit fungující stabilizaci obrazu. Za dobrých světelných podmínek lze natočit poměrně kvalitní obraz, který však občas naruší ne úplně citlivé automatické přeostření. Zvuk, podání barev a detaily hodnotíme jako průměrné.

Ukázkové video pořízené v rámci recenze Xiaomi Mi Play

Podívejte se na ukázkové, nijak neupravované video, která jsme pořídili pro účely recenze Xiaomi Mi Play.

Software

Na telefonu jsme v době testování (polovina května 2019) měli grafickou nadstavbu MIUI 10.2.3, běžící na starším Androidu 8.1 Oreo s březnovými záplatami. Android Oreo však není zásadní nevýhodou, neboť nadstavba přináší prakticky všechny obvyklé funkce, zatímco Android je u Xiaomi jen jakýmsi „podhoubím“. Nedokážeme však předpovědět, zda se tento model dočká Androidu 9 Pie nebo alespoň MIUI 11. Výrobce se u tohoto modelu nijak nevyslovil.

MIUI je nesporně dobře a precizně vypiplaná grafická nadstavba, která i na průměrně výkonných telefonech funguje plynule. V případě Xiaomi Mi Play musíme přiznat, že jsme přeci jen občas zaznamenali drobná zaváhání a některé operace trvaly o chvilku déle, než jsme zvyklí. Nicméně přeci jen jde o zařízení ze spodní části nabídky, kde je nutné počítat s tím, že neposkytuje maximální výkon.

Klasikou je v MIUI umísťování ikon přímo na domovské obrazovky. Není zde tedy žádný seznam aplikací, jak je obvyklé na většině telefonů s Androidem – všechny je najdete rozprostřené na domovských obrazovkách. Pokud by vám tento přístup, velice podobný pojetí iPhonu, nevyhovoval, stačí si nainstalovat prakticky jakýkoli alternativní launcher.

MIUI ve vlastních kolejích

Xiaomi si k obrazu svému přizpůsobilo celou řadu prvků a částí systému. Jednou z novinek stále aktuální verze 10 je například seznam posledních spuštěných aplikací, sestávající ze dvou sloupců s vertikálním posouváním. Při podržení prstu na zástupci se zobrazí nabídka, obsahující možnost zamknutí aplikace proti nežádoucímu ukončení, rozdělení obrazovky a vstup do nastavení.

Další změny jsou patrné v oznamovací oblasti a v panelu rychlého nastavení. V tomto případě jde o především o vizuální sladění se zbytkem systému. Kladně hodnotíme zobrazování množství přenesených dat a rychlé nastavení úrovně podsvícení.

Jinak provedené je i systémové nastavení, které je barevnější než v čistém Androidu a jinak členěné. Každopádně po krátkém zvykání se struktura nabídek jeví jako dobře promyšlená a v případě potřeby je k dispozici rychlé vyhledávání.

Vychytávky MIUI

Samozřejmě nechybí tradiční vychytávky, které MIUI přináší jako přidanou hodnotu. Jednou z nich je například možnost přepnout na ovládání telefonu gesty. V tomto režimu zmizí spodní lišta s ovládacími tlačítky a prostředí se ovládá způsobem velice podobným iPhonu X.

Další zajímavou funkcí jsou Duální aplikace. Zde si můžete „naklonovat“ prakticky jakoukoli nainstalovanou aplikaci a používat její kopii s jiným uživatelským účtem. To se hodí zejména u programů, které nepodporují snadné přepínání profilů.

Klasikou je také Druhý prostor. Jedná se v podstatě o sekundární, izolovaný prostor s autorizovaným přístupem. Oceníte ho například, pokud telefon míníte používat nezávisle pro pracovní a soukromé účely, nebo jestliže „vedete paralelní život“. Do druhého profilu se dostanete pouze přes otisk prstu nebo PIN.

Předinstalované aplikace

MIUI tradičně přichází s několika desítkami předinstalovaných aplikací, a nejinak je tomu i v tomto případě. To může být vnímáno kladně, ale i jako záporně – závisí jen na úhlu pohledu uživatele, zda spíše ocení iniciativu výrobce, nebo si raději vše instaluje sám. Pojďme si postupně stručně projít všechny aplikace a vysvětlit jejich funkce.

Základní sada

  • Prohlížeč – základní aplikace pro prohlížení webových stránek. Nabízí asi vše, co můžete pro tyto účely potřebovat, včetně režimu čtení. Upřímně ale nevidíme žádnou zásadní výhodu, proč používat tento program místo Chrome.
  • Galerie – praktická a pro většinu účelů zcela postačující aplikace pro prohlížení a správu fotek. Nabízí i jednoduché úpravy, jako jsou softwarová vylepšení, ořez, grafické filtry, nálepky, kreslení či přidání textu.
  • Nastavení – systémové nastavení si Xiaomi upravilo podle svých představ. Je poměrně přehledné, jednotlivé sekce jsou odlišeny barevnými ikonami. Nechybí ani praktická možnost vyhledávání položek pomocí klíčových slov.
  • Hudba -´jednoduchá aplikace pro přehrávání hudebních souborů, uložených v zařízení. Samozřejmě zvládá všechny obvyklé zvukové formáty, podporuje playlisty, automatické vypnutí po vypršení nastaveného času a další funkce.
  • Optimalizace – většinou je doporučeno do běhu operačního systému Android nijak nezasahovat, protože to může způsobit více škody než užitku. U telefonů Xiaomi je výjimkou aplikace Optimalizace, kterou do telefonu instaluje přímo výrobce. Poskytuje možnost odstranění zbytečných souborů, kontrolu zabezpečení, informace o využití dat a řadu dalších užitečných nástrojů.
  • Obchod Play – na telefonech s globální ROM, určených pro prodej ve světě, samozřejmě nemůže chybět oficiální repozitář aplikací Obchod Google Play. Z něj můžete vybírat a stahovat z nabídky stovky tisíc programů a her, ale i nakupovat knihy, písničky a filmy.

Základní sada

  • Telefon – základní aplikace pro správu kontaktů a volání nabízí asi vše, co bychom od programu tohoto typu čekali. Samozřejmě zvládá propojení s kontakty Google, takže pokud přecházíte z jiné značky telefonu, nebude přenos adresáře žádným problémem.
  • Zprávy – výchozí aplikace pro práci s textovými zprávami má bohužel poměrně dost nedostatků, proto doporučujeme podívat se po alternativě (spokojeni jsme například s Textrou). Jedná se o víceméně běžný program tohoto typu, nám však chyběla podpora práce na šířku, a především schopnost odstraňovat diakritiku před odesláním.
  • Chrome -další webový prohlížeč pochází z dílny Googlu, a pokud ho používáte na desktopu, rozhodně doporučujeme používat ho i na mobilním telefonu. Podporuje například synchronizaci historie navštívených stránek, hesel a dalších nastavení.
  • Fotoaparát – aplikace pro pořizování snímků zůstává už nějakou dobu bez zásadnějších změn. Nabízí několik základních režimů, včetně možnosti manuálního nastavení. V případě tohoto modelu je však mírně limitovaná – chybí například noční režim.

Aplikace Google

  • Google – primárně slouží jako vyhledávač, ale poskytuje také základní informace o počasí a aktuality z vybraných internetových médií.
  • Gmail – tradiční aplikace pro správu pošty. Poradí si nejen se schránou na Gmailu, ale prakticky na jakémkoli poštovní serveru s podporou IMAP, Exchange Serveru či Office 365.
  • Mapy – komplexní mapová aplikace, která pomůže s vyhledáním adresy, firmy či podniku. Obsahuje také klasickou navigaci jak pro auto, tak i pro pěší.
  • YouTube – přístup k největšímu portálu s videy, kde můžete nejen sledovat a objevovat, ale také nahrávat vlastní videa přímo z mobilního telefonu.
  • Disk – cloudové úložiště Googlu poskytuje v základu poměrně slušný prostor 15 GB, plus neomezené místo na fotky. Aplikace zvládá práci s texty, tabulkami i prezentacemi.
  • Hudba Play – cloudová hudební služba, kterou se Google snaží konkurovat Spotify a dalším. Můžete si sem nahrát vlastní soubory, ale také koupit vybrané písničky nebo celá alba.
  • Filmy Play – online videotéka, ve které si můžete koupit nebo „pronajmout“ film ke zhlédnutí. Ten pak můžete přehrát nejen v telefonu, ale i na desktopu.
  • Duo – aplikace pro komunikaci formou internetového hovoru či videohovoru.
  • Fotky – kromě toho, že tento program můžete použít k prohlížení fotografií je patrně největší výhodou možnost jejich zálohy do cloudu. V případě vysoké kvality dostáváte na své snímky neomezený prostor zdarma.

Nástroje

  • Kontakty – sekce aplikace Telefon, kterou jsme si představili výše.
  • Kalkulačka – kalkulátor, na kterém můžete provádět základní operace, ale i pokročilé funkce, jako je výpočet BMI, objemu, obsahu, nebo převod mezi dvěma měnami.
  • Hodiny – již léty prověřená aplikace, obsahující budíky, zobrazení času na různých místech světa, stopky a časovač.
  • FM Rádio – telefon zvládá přehrávání rádií, vysílajících v pásmu velmi krátkých vln (FM). Aplikace však požaduje připojení sluchátek, která pak fungují jako anténa.
  • Záznamník – pomocí této aplikace můžete proměnit telefon v digitální záznamník se všemi obvyklými funkcemi. Nahrávky lze ukládat ve formátech MP3, AAC a WAV.
  • Nahrávání obrazovky – šikovný nástroj, kterým můžete zaznamenat dění na obrazovce telefonu do souboru, který pak můžete třeba vystavit nebo sdílet.
  • Zpětná vazba – aplikace pro nahlášení chyby v MIUI vývojářům.
  • Skener – program pro skenování čárových kódů, který si poradí i s převodem papírových dokumentů do jejich digitální podoby.
  • Stažené – jednoduchý přístup k souborům staženým z internetu, tedy do složky downloads v interním úložišti.
  • Kompas – jednoduchý kompas, který kromě ukazatele směru na sever zobrazuje také aktuální zeměpisnou polohu.
  • Nástroje SIM – dnes již prakticky nepoužívané funkce SIM karty, poskytované operátorem.

Další aplikace

  • Počasí – meteorologické aplikace jsou mezi uživateli oblíbené, takže jedna nechybí ani v Redmi Note 7. Je poměrně jednoduchá, a kromě aktuální situace ukazuje výhled na další tři dny. Data přitom přebírá z AccuWeatheru.
  • Kalendář – aplikace pro plánování času má výhodu v tom, že podporuje propojení s Kalendářem Google, takže informace o svých plánech můžete synchronizovat napříč několika zařízeními. Kromě toho je můžete spravovat také ve webovém rozhraní.
  • Správce souborů – vcelku vydařená aplikace pro správu souborů v zařízení. Nabízí jak filtrování podle typu, tak pohled na úložiště, který se podobá Průzkumníkovi z Windows. Nutno uznat, že nechybí asi žádné důležité funkce.
  • Mi Drop – aplikace pro rychlý přenos souborů mezi dvěma zařízeními. Výhodou je, že ke své činnosti nevyžaduje internetové připojení. navíc, díky možnosti instalace z Obchodu Play, není omezena jen na telefony Xiaomi.
  • Čistič – zástupce jedné ze sekcí aplikace Optimalizace, kterou jsme si popsali výše. Jedná se o nástroj pro odstranění zbytečných dat, jako jsou soubory mezipaměti, staré instalační balíčky a další, které jen zabírají místo.
  • Mi Video – základní přehrávač videí, uložených v telefonu. Trochu překvapivě nechybí podpora titulků s možnosti nastavení jejich velikosti a barvy či volba zvukové stopy.
  • Poznámky – aplikace pro vytváření, ukládání a správu poznámek nápadně připomíná Poznámky Google Keep. Podporuje zadávání textu, kreslení i zvukové/hlasové poznámky.
  • Fórum MIUI – přístup k oficiálnímu diskuznímu fóru MIUI, kde se můžete dozvědět poslední novinky ze světa Xiaomi, případně odeslat zpětnou vazbu (například nahlásit zjištěnou chybu).
  • Facebook – předinstalovaná aplikace největší sociální sítě.
  • AliExpress – předinstalovaná aplikace jednoho z největších čínských online obchodů.

Hodnocení recenze Xiaomi Mi Play

V hodnocení recenze Xiaomi Mi Play se na tento model pochopitelně musíme dívat optikou jeho ceny. Z tohoto pohledu výkon odpovídá částce, kterou za telefon zaplatíte – je tedy dostatečný, nikoli ale špičkový. Pozitivně nás telefon překvapil ve hrách, které běžely nečekaně plynule.

Telefon je velmi pěkně dílensky zpracovaný a z designového hlediska rozhodně nepůsobí laciným dojmem. Je fajn vidět, že i ty nejlevnější modely dnes čínský výrobce dokáže „zabalit do pěkného těla“.

Recenze Xiaomi Mi Play
Recenze Xiaomi Mi Play

Dalším kladem je solidní výdrž na jedno nabití. V případě běžného používání nebude celodenní výdrž sebemenším problémem, při trochu mírnějším používání se dá bez potíží dostat na dva dny. U zařízení s cenovkou pod 4000 korun se opravdu nemůžeme zlobit na absenci rychlého či bezdrátového nabíjení. Zamrzel jen zastaralý konektor microUSB.

Xiaomi Mi Play potěšil konektorem pro připojení sluchátek a podporou FM rádia. Kladně hodnotíme také slot, do kterého lze současně umístit dvě SIM karty formátu nanoSIM a jednu paměťovou kartu microSD. Na rozdíl od hybridních slotů tak není nutné řešit otázku, zda je lepší dát přednost dvěma SIM kartám, nebo SIM a paměťové kartě.

Xiaomi Mi Play
Xiaomi Mi Play

Telefon dělá poměrně solidní fotky, byť samozřejmě vlajkové lodě se 48Mpx snímači a světelností f/1,8 jsou v tomto směru o nějaký ten kousek napřed. Případné nedostatky vyniknou zejména za zhoršených světelných podmínek.

Cena a dostupnost

Telefon Xiaomi Mi Play pořídíte v našem e-shopu ve verzi se 4 GB operační paměti a 64GB interním úložištěm. Levnější je černá verze, která stojí 3620 korun, o něco efektnější lesklá modrá varianta je o 200 Kč dražší – stojí tedy 3820 korun. Můžeme konstatovat, že jde o vyvážený poměr ceny a výkonu.

 

Xiaomi Mi Play

3620 Kč
6.3

Výkon

4.0/10

Displej

6.5/10

Výdrž baterie

7.0/10

Fotoaparát

6.5/10

Cena

7.5/10

Klady

  • Solidní zpracování, luxusní vzhled
  • Plnohodnotný slot 2× nanoSIM + 1×microSD
  • Výdrž na jedno nabití
  • Konektor pro připojení sluchátek
  • FM rádio

Zápory

  • Pouze Android 8.1 Oreo
  • Absence podpory českého LTE
  • Chybí NFC
  • Není odemykání obličejem
  • Nabíjecí konektor microUSB

8 komentářů: „Recenze Xiaomi Mi Play: za málo peněz docela dost muziky

  • 22. 5. 2019 (20:58)
    Permalink

    Pěkná a podrobná recenze, ale bez LTE 800MHz je telefon prakticky k ničemu, bohužel

  • 23. 5. 2019 (7:49)
    Permalink

    @Franta K.
    Dobrý den,

    děkuji za pochvalu. Ohledně toho LTE – závisí hlavně na tom, jak často se uživatel pohybuje v oblastech, kde operátor vysílá na 800 MHz. Někdo třeba takříkajíc „nevytáhne paty z města“, a tam by to nemuselo vadit.

    Karel Kilián

  • 26. 5. 2019 (22:22)
    Permalink

    Dobrý den. Já mám notifikační diodu na Mi Play na levé straně, jinak velmi dobrá a obsáhlá recenze. Absence LTE mi nevadí, těch pár vteřin si počkám. Telefon jsem vybíral hlavně kvůli rozměrům.

    Tom

  • 27. 5. 2019 (8:50)
    Permalink

    @Anonym
    Dobrý den,

    to s umístěním LED je tedy zvláštní. A ohledně LTE s Vámi souhlasím. Je to nepříjemné, ale není to nic, co by se nedalo skousnout.

    Karel Kilián

  • 18. 7. 2019 (23:04)
    Permalink

    Hm, nějak jsem se nedočetl jak hraje reproduktor. Jenom, že je hlasitý. Ale nějaké upřesnění? Nevím proč většina telefonů má jen jeden reproduktor.

  • 19. 7. 2019 (6:56)
    Permalink

    @j
    Dobrý den,

    u tohoto telefonu už z pohledu ceny nelze čekat nějaké hudební výkony. Ano, hraje to, ale že bych na tom chtěl poslouchat třeba vážnou hudbu, to opravdu ne. Zvuk reproduktoru je prostě průměrný a nijak nevybočuje ani v negativním, ani v pozitivním smyslu.

    Karel Kilián

  • 26. 7. 2019 (7:02)
    Permalink

    Dobrý den.
    Má focení v makro režimu?
    A jak je to s automatickým nahrávání hovorů?

  • 26. 7. 2019 (8:14)
    Permalink

    Dobrý den,

    makro nemá, automatické nahrávání hovorů by v rámci MIUI měl mít.

    Karel Kilián

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.