Umělá inteligence, aneb tento článek psal stroj

Umělá inteligence je téma, které fascinuje lidstvo již desítky let. Koncept umělé inteligence se objevil poprvé v roce 1950, kdy matematik a filozof Norbert Wiener publikoval knihu zvanou „Cybernetics: Or Control and Communication in the Animal and the Machine„. V této knize se Wiener zabýval možnostmi vytvoření umělé inteligence a navrhl základy pro výzkum a vývoj v této oblasti.

Od té doby se umělá inteligence rozrostla do široké řady aplikací a použití, od hledání pokladů na Zemi až po výzkum vesmíru. Dnes je umělá inteligence považována za jednu z nejvýznamnějších oblastí výzkumu a vývoje v oblasti technologií a má vliv na mnoho různých oblastí lidského života.

Umělá inteligence a kreslení obrázků

Kreslení obrázků. I to je schopnost, kterou mají některé druhy umělé inteligence. Tento druh je schopen generovat obrázky na základě zadání nebo popisku. Například může být zadáno „kresli obrázek puntíkovaného slona“ a umělá inteligence vytvoří obrázek puntíkovaného slona.

Tento druh umělé inteligence využívá strojového učení a neuronové sítě k analýze a pochopení popisků a zadání, a na jejich základě vygeneruje obrázek. Tato schopnost je velmi užitečná pro různé aplikace, jako je vytváření uměleckých děl, design a další oblasti. Navíc může být použita k vytváření obrázků pro zlepšení výkonu jiných druhů umělé inteligence, jako je například rozpoznávání obrazu.

Současná umělá inteligence umí věrohodně psát

Umělá inteligence, která je schopná generovat smysluplný text, je druh umělé inteligence, který se nazývá strojový překlad nebo jazyková umělá inteligence. Tento druh umělé inteligence je schopen překládat text z jednoho jazyka do druhého a také generovat nový text na základě zadaných informací nebo předlohy.

Strojový překlad a jazyková umělá inteligence využívají neuronové sítě a strojového učení k analýze jazyka a jeho struktury. Díky tomu jsou schopny generovat smysluplný text, který se podobá tomu, jak by byl napsán člověkem. Tato schopnost je velmi užitečná pro různé aplikace, jako je překládání dokumentů nebo webových stránek, a také pro výzkum v oblasti jazyka a přirozeného jazykového zpracování.

Dělá také nějaké chyby?

Tak, jako všechny druhy umělé inteligence i strojový překlad a jazyková umělá inteligence mohou dělat chyby. I když jsou tyto systémy velmi sofistikované a schopné analyzovat a pochopit jazyk, stále se mohou dopustit chyb v překladu nebo generování textu.

Tyto chyby mohou být způsobeny různými faktory, jako je nekonzistence v zadání nebo nepřesnosti v datech, na kterých systém pracuje. Navíc i přes veškerou snahu o co nejvyšší přesnost mohou být chyby způsobeny tím, že jazyk je velmi složitý a někdy je obtížné ho plně pochopit nebo přesně přeložit. Vývojáři proto stále pracují na zlepšování těchto systémů, aby snižovali počet chyb a zvyšovali jejich přesnost.

Závěr redaktora, aneb jediný text psaný člověkem

Abych řekl pravdu, jsem textem, který umělá inteligence vygenerovala poměrně fascinován. Text je psaný opravdu věrohodně a sebevědomě. Snad až na pár drobností spočívajících ve skladbě některých vět jsem nezaznamenal žádné problémy. Současné demo od společnosti OpenAI, které nese název ChatGPT je už nyní poměrně schopné. Má sice problém tvořit delší odpovědi, protože při generování textu delšího než 125 slov se objeví hláška „network error„, ale s tím se dá pracovat rozdělením do několika kratších požadavků. Dalším problémem je úmyslná omezenost některých výkladů, aby nedošlo ke zneužití vygenerovaných výroků. Když jsem se tedy zeptal, jak je to s autorským právem v případě umělé inteligence, která generuje obrázky, byl jsem odkázán k právníkovi.

Původně jsem chtěl nechat vygenerovat článek, který by pojednával o rozdílech mezi telefony Xiaomi 12 a Xiaomi 13. Bohužel, tam jsem ale narazil na závažné nedostatky umělé inteligence. Jednalo se zejména o faktická data, kdy například čipsety telefonů neodpovídaly skutečnosti. Při pokusu o opravu si umělá inteligence doslova vycucala z prstu jiné náhodné, byť reálné procesory. A když jsem to zkusil potřetí, zjistil jsem, že tudy cesta nevede. Jednoduše řečeno se umělá inteligence ztratila v záplavách všemožných procesorů a čipsetů a nedokázala k telefonům přiřadit ty správné. Stejně tak se v každém pokusu lišily například kapacity baterií.

Je tedy jasné, že odborné články zatím napsat nedokáže. Respektive dokáže napsat sebevědomý text, který by ale následně musel editor upravit. A to v nemalé míře. Na druhou stranu, obecnější téma, jenž jsem zvolil jako náhradní zpracovala velmi obstojně a nemusel jsem text téměř nijak upravovat. Zatím se tedy neobávám toho, že by v blízké době umělá inteligence převzala mou práci. Je ale možné, že ji někteří redaktoři začnou využívat jako šikovného pomocníka.

[ChatGPT]